Congregatione per il Culto Divino e la Disciplina dei Sacramenti
Všechny ročníky od 1965 - jejich kompletní text on-line,
hledání v jejich obsahu a připojené přehledy:

http://www.cultodivino.va/content/cultodivino/it/rivista-notitiae.html 

 

Velká písmena na konci řádků označují, kdo může vést příslušný obřad žehnání.

B – biskup: Biskup může předsedat slavení kteréhokoli obřadu žehnání. Ta žehnání, u kterých je zde uveden, přísluší ovšem z povahy věci diecéznímu biskupovi, ten ale může, uzná-li to za potřebné, svěřit tento úkol některému knězi; pouze žehnání biskupské katedry mohl by svěřit jenom některému biskupovi.
K – kněz: Slaví-li se obřad žehnání ve spojení se mší, je to vždy kněz, kdo tento obřad vede; ani jáhen, ani laik ho v takovém případě nemohou zastoupit. Také při žehnání mimo mši, je-li kněz přítomen, má to být on, kdo slavení předsedá.
J – jáhen: Při slavení obřadu žehnání mimo mši, kdy je na druhém místě uveden jáhen, přísluší v nepřítomnosti kněze úloha předsedajícího jemu. 
L – laik: Obřady žehnání, u kterých je jako třetí v pořadí uveden laik, může vést on, není-li přítomen ani kněz, ani jáhen. Pokud by šlo o slavení s veřejnou účastí, potřebuje ovšem pověření od místního ordináře.

Všeobecné pokyny

Žehnání v dějinách spásy
1.         Bůh, nade všechno požehnaný,[1] je pramenem a počátkem všeho požehnání.[2] On jediný je dobrý a všechno učinil dobře, své tvorstvo naplňuje požehnáním,[3] které je i po pádu člověka znamením jeho milosrdenství.

Všeobecné pokyny

Historický vývoj pontifikálu

1.      Podobně jako slavení Kristovy eucharistické oběti, podle jeho přání a na jeho památku, a zpřítomňování událostí z dějin spásy, v rámci liturgického roku při slavením denní modlitby církve, je také slavení svátostí a svátostin jednou ze základních forem křesťanské bohoslužby.

2.      K dnešnímu uspořádání obřadů pro slavení svátostí a svátostin do dvou sbírek liturgických knih, rituálu a pontifikálu, docházelo postupně. Z počátku byly některé z těchto textů zaznamenávány spolu s mešními texty v sakramentářích a podle potřeby i jednotlivě zapisovány. 

Ze všeobecných pokynů k Římskému misálu (IGMR), 4. kap., č. 199 - 251

Koncelebrování se už dnes při slavení mešní liturgie stává běžnou, někdy snad až rutinní, záležitostí. Proto jistě neuškodí oživit si některé stanovené zásady.

  1. Souborná vydání dokumentů, týkajících se liturgické obnovy
  2. Liturgické instituty a periodika
  3. Založení Liturgického institutu