Po skončení víc než pětileté sedisvakance pražského arcibiskupství se stal nástupcem kardinála Karla Kašpara (+ 21. 4. 1941) tehdejší rektor arcibiskupského semináře Mons. ThDr. Josef Beran (jmenován 4. 11. a intronizován 8. 12. 1946). Hned následujícího roku pak začala být obsazována uprázdněná kanovnická místa v kapitulách.

První zde uvedené datum je den jejich instalace, kdy se stali plnoprávnými členy metropolitní kapituly. Druhý údaj označuje den, kdy jejich aktivní členství v kapitule skončilo, zpravidla den úmrtí nebo rezignace, u diecézních biskupů den, kdy převzali péči o svěřenou diecézi. Biskupové jsou zde hned za číslem označeni křížkem.

Přehled zemřelých členů pražské metropolitní kapituly uspořádaný v chronologickém pořadí jejich úmrtí, s připojenou tabulkou počtu osob dožitého věku.

 Podle záznamů v historických dokumentech se podařilo sestavit pořadí proboštů a děkanů pražské svatovítské kapituly. Souvislá řada kompletních funkčních období proboštů začíná v roce 1140 a řada děkanů v roce 1142. Oba tyto seznamy jmen až do roku 1907 vydal tiskem ThDr. Antonín Podlaha.[1] Jejich pokračování se podařilo dohledat a doplnit až do současné doby.

Podle záznamů v historických dokumentech se podařilo sestavit seznam členů pražské svatovítské kapituly, kteří byli titulárními biskupy (episcopi titulares - suffraganei, auxiliares) v době po skončení 140 let trvající (1421-1561) sedisvakance pražské arcidiecéze. Seznam jejich jmen, sestavený až do roku 1920 ThDr. Antonínem Podlahou,[1] se podařilo částečně doplnit dohledanými údaji a dovést až do současné doby.

  1. Seznamy členů svatovítské kapituly a jejich prameny