Podnět k tomu, aby bylo započato zkoumání osobního duchovního profilu a činnosti pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana, které je nezbytným předpokladem, aby mohl být prohlášen za svatého, dala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Na svém zasedání, které se konalo 22. prosince 1993, se všichni členové metropolitní kapituly jednomyslně rozhodli požádat pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval k tomu potřebný souhlas vatikánské Kongregace pro záležitosti svatých.

       Svatost je třeba chápat, jako život ve spojení s Kristem, tedy ve stavu milosti posvěcující, kterou pokřtěný získává při křtu. Život ve svatosti je odpovědí člověka na projev Boží lásky, a zároveň nezbytnou podmínkou spásy. Projevuje se celoživotním úsilím uchovat, popřípadě znovu získat, přátelství s Kristem. V jednotlivých případech se liší jen různou intenzitou a stupněm růstu hrdinských ctností. Prvokřesťanské označení, jak řeckého původu „martyr“, tak i latinského původu „confessor“, má stejný významový obsah; označuje toho, kdo vydává svědectví o tomto společném snažení a cíli všech křesťanů.

Kanonizační proces začíná v příslušné diecézi a pokračuje u Kongregace pro svatořečení, jeho prví část se uzavírá prohlášením za blahoslaveného či blahoslavenou - "beatifikací" a končí prohlášením za svatého či svatou - "kanonizací".

Celkem hodinu a půl trvající rozhovory s pražským arcibiskupem, kardinálem Josefem Beranem, původně připravované pro rozhlas a nahrávané v roce 1965 na kazetách. V plném rozsahu je odvysílal Vatikánský rozhlas na pokračování od 15. 1. 2008 do 6. 5. 2008 – k 120. výročí jeho narození. Ve 12. části také na něho vzpomíná brněnský biskup Karel Skoupý, který s ním byl po nějakou dobu v internaci. Na konci je zde připojen poslední rozhlasový projev kardinála Berana, jímž reaguje na sebeupálení Jana Palacha.