* 16.5.1870; v metropolitní kapitule: 7.4.1907 - 29.6.1921; + 21.4.1941

X ThDr. JUDr. Karel Borom. Kašpar Poř. číslo 917.

Narodil se 16. 5. 1870 v Mirošově. Vysvěcen na kněze 25. 2. 1893 v Lateránské bazilice v Římě. Členem metropolitní kapituly: 7. 4. 1907 - 29. 06. 1921. Biskup: ep. tit. Bethsaidensis et auxiliaris Reginae-Gradecensis - 11. 4. 1920, ep. dioecesis Reginae-Gradecensis - intronisatus 29. 06. 1921, archiepiscopus Pragensis - intronisatus 15. 11. 1931. Kardinál: S.R.E. Cardinalis tituli s.Vitalis, ord. presbyterorum - 16. 12. 1935. Zemřel 21. 4. 1941 v Praze. Pohřben byl do hrobky arcibiskupů v nové části svatovítské katedrály.

Před příchodem do metropolitní kapituly: Během studia v Římě dosáhl 9. 6. 1893 doktorátu teologie a 25. 2. 1893 přijal v Lateránské bazilice kněžské svěcení. Po návratu do Čech působil tři roky v duchovní správě jako kaplan ve farnosti Schweissing (Svojšín). V říjnu 1896 ho kardinál Schönborn znovu poslal do Říma, kde pokračoval ve studiu a 18. 6. 1898 dosáhl doktorátu obojího práva. 25. 6. 1898 se vrátil do Prahy a stal se kaplanem u sv. Mikuláše na Malé Straně a zastupujícím profesorem náboženství na reálkách. Od konce září 1899 se stal spirituálem na gymnáziu malostranské Strakovy akademie, přitom 5. 7. 1901 složením rigoróza z církevní historie dosáhl nostrifikace římského doktorátu a 15. 11. 1901 byl přijat za člena pražského kolegia doktorů. Od 5. 10. 1903 byl ustanoven k církevnímu soudu, 30. 10. 1903 se stal defensorem manželského svazku a 6. 4. 1904 radou církevního soudu.

Člen metropolitní kapituly: 12. 2. 1907 byl zvolen a 7. 4. 1907 instalován jako kanovník metropolitního kostela.

Další působení: 10. 8. 1907 se stal konsistorním radou, 8. 10. 1907 zástupcem arcibiskupa v kuratoriu Strakovy akademie a arcibiskupským komisařem na jejích školách, a také pro konvikt studentů v Příbrami; 15. 11. 1907 prosynodálním examinátorem; 23. 11. 1907 arcibiskupským komisařem dívčího gymnázia „Minerva" v Praze; 17. 6. 1908 komisařem pro dosažení odborné způsobilosti katechetů na občanských školách; 1. 12. 1908 kancléřem arcibiskupské konsistoře; 9. 1. 1909 členem kolegia censorů, 19. 2. 1909 consilii „a Vigilantia", 22. 1. 1910 komise pro zkoušky z dogmatiky a kanonického práva na české bohoslovecké fakultě. 20. 12. 1910 byl zvolen děkanem pražského kolegia doktorů. Byl ustanoven arcibiskupským komisařem pro 24. 9. 1913 nově založené a Otcům jezuitům svěřené gymnázium v Dejvicích (později v Bubenči). 7. 6. 1916 přijal arcibiskup jeho abdikaci na úřad kancléře. Papežem Benediktem XV. byl 8. 3. 1920 jmenován jako ep. tit. Bethsaidensis et auxiliaris Reginae-Gradecensis a 11. 4. 1920 přijal biskupské svěcení; 13. 6. 1921 ho pak papež jmenoval diecézním biskupem pro Hradec Králové a 29. 6. 1921 tam byl slavnostně intronizován.
Po rezignaci pražského arcibiskupa Františka Kordače ho papež Pius XI. jmenoval pražským arcibiskupem a 15. 11. 1931 byl v pražské katedrále slavnostně intronizován.
Napsal mnoho odborných článků, zejména pro „Časopis katolického duchovenstva" a „Vlast". Vydal též několik pojednání, např. dogmaticko-apologetické promluvy „Cesta k životu" (1900), „Papež Lev XIII. a Česká kolej v Římě" (1893, 2. vyd. 1905), „Papst Leo XIII. und das bömische Kollegium in Rom" (1903), „Zrcadlo zpovědní zvláště pro studující mládež" (1904), „Církevní zákonodárství o náboženských kongregacích" (2 sv. 1902 a 1903),
„Pontifikát Pia X." (1915 na pokračování v ČKD), „Hus a jeho ovoce" (1926), „Cesta prvního českého biskupa do Ameriky u příležitosti XXVIII. mezinárodního eucharistického kongresu v Chicagu" (1927), „Dojmy z Konnersreutu" (1929), „Hus und früchte seiner Wirksamkeit" (1929), „Co Bůh spojil - člověk nerozlučuj" autentické znění řeči ndp. arcibiskupa Dra Karla Kašpara na Slovanském ostrově v Praze dne 15. března 1932 (1932), „Církev a brannost" (1936). Překládal též z němčiny do češtiny, např. P. J. A. Krose S. J. „Jak náboženské vyznání působí na mravnost" (1902), Alb. Erhard „Církevní východní otázka a úkol Rakouska při jejím řešení" (1903).
16. 12. 1908 obdržel čestný kříž „pro Ecclesia et Pontifice", 4. 11. 1915 cruce officiali Rubrae Crucis cum decoratione belica insignitus est.
Zemřel 21. 4. 1941 v Praze, pohřben byl do hrobky arcibiskupů v nové části svatovítské katedrály. Na západní stěně kaple nad touto hrobkou je po pravé straně první zdola náhrobní deska s nápisem: „In nomine Domini. ThDr. JUDr. Carolus Kašpar S. R. E. Presbyter Cardinalis - Archiepiscopus Pragensis Bohemiae Primas nat. 16. 5. 1870 - ord. 25. 2. 1893 Eppus cons. 11. 4. 1920 Reg. Hradec. ad sedem Sti Adalberti prom. 22. 1. 1931 Cardinalis creat. 16. 12. 1935. Pie defunctus 21. 4.1941. Archidioecensim Pragensem rexit annos 9 menses 5 dies 30."

Další informace o něm:
Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 383-386;
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 40.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1925, str. 38-39.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 86.

Znak.		Náhrobní deska.