* 26.1.1843; v metropolitní kapitule: 4.5.1890 - 2.8.1932; + 2.8.1932
|
X ThDr. Wenzel Frind
Poř. číslo 904.
Narodil se 26. 1. 1843 v obci Hainspach (Lipová v Šluknovském výběžku).
Vysvěcen na kněze 29. 6. 1866 v Litoměřicích.
Členem metropolitní kapituly: 4. 5. 1890 - 2. 8. 1932.
Biskup: ep. tit. Gadarensis et auxiliaris Pragensis - 8. 9. 1901.
Zemřel 2. 8. 1932 v Chotěšově.
Pohřben ve hřbitovní kapli v Heinspachu.
|
 |
Před příchodem do metropolitní kapituly: Nejprve byl krátký čas kaplanem ve Varnsdorfu. Při studijním pobytu ve Vídni v letech 1867-1870 pobýval v kněžském institutu u sv. Augustina. 1870 si ho litoměřický biskup Wahala vybral jako sekretáře a ceremoniáře. 10. 9. 1872 se stal také profesorem morálky na litoměřickém teologickém institutu. 24. 7. 1873 byl ve Vídni promován na doktora theologie. Od 17. 7. 1878 působil jako professor theologiae moralis in facultate theologica c. r. Universitate Carolo Ferdinandea Pragensi až do 30. 9. 1890, v letech 1888, 1889 a 1890 přednášel ještě navíc filosoficko-teologickou propedeutiku. 19. 4. 1884 byl jmenován jako examinator prosynodalis promov. ad beneficia ecclesiastica. Ve studijním roce 1884-1885 byl děkanem theologické fakulty a v roce 1885-1886 působil jako rector Magnificus c. r. Universitatis Carol. Ferd. germanicae. Od září 1887 byl c. r. excelsi regiminis Consiliarius titularis.
Člen metropolitní kapituly: 24. 3. 1890 byl zvolen a 4. 5. 1890 installován jako kanovník kazatel pro cathedra germanica, 26. 8. 1891 decanus s. Apollinaris, 2. 9. 1891 canonicus senior, 4. 9 1897 canonicus cantor, 24. 10. 1898 canonicus custos. V roce 1906 byl zvolen děkanem a od roku 1907 proboštem.
Další působení: V červnu 1890 se stal radou arcibiskupské konsistoře. Byl členem nejvyšší rady českého království pro školství a z jeho podnětu a přičinění v roce 1896 došlo ke zřízení arcibiskupského konviktu s gymnasiem v Doupově (Duppau). 8. 9. 1901 byl vysvěcen jako episcopus Gadarensis et auxiliaris Pragensis. V letech 1905-1909 konal místo nemocného litoměřického biskupa v jeho diecézi vizitace a biřmování.
Napsal tato díla: 1. Friedrich von Savigny und das Naturrecht (Hist. pol. Bl., 1879). 2. Zur Frage über den heiligen Johann von Nepomuk (Katholík, 1882.). 3. Dr. Anton Ludwik Frind. Ein Lebensbild. Warnsdorf 1883. 4. Eine eventuelle Teilung (Verdopplung) der theolog. Facultät in Prag ist mit den Prinzipien und Aufgaben der Kirche vereinbar. Denkschrift 1884. 5. Die Rechtsidee in der Moral und Juridik (Prag 1885). 6. Glaube und Wissen. Warnsdorf 1888. 7. Gedankenfreiheit mit Rücksicht auf die Revolution von 1789. Warnsdorf 1889. 8. Leo XIII. und die thomistische Filosophie. (Linzer theol. Quartalschrift 1888). 9. Über sprachlichen Willensausdruck und den neuen österreichischen Gesetzentwurf (Monatsschrift für christliche Socialreform, Wien 1889). 10. Das sprachliche und sprachlich-nationale Recht in polyglotten Staaten und Ländern mit besonderer Rücksichtnahme auf Österreich und Böhmen vom sittlichen Standpunkte aus. Wien 1899. 11. Das sittliche Recht auf den Gebrauch der Sprache (Zeitschrift „Cultur", Wien 1900). 12. Die Frage über den Religionsunterricht konfessionsloser Kinder.1910. 13. vydal též znovu přepracovanou a doplněnou knihu svého strýce Antonína Ludvíka Frinda: Denkschrift über den heiligen Johannes von Nepomuk (Prag 1929).
V roce 1898 se mu dostalo jmenování c. r. ordinis Francisci Josephi commendator, ad quem ordinem a. 1910 distinctionem stellae accepit; 1913 commendator ordinis Leopoldi et anno 1916 Suae caesareae et regiae Apostolicae Majestatis consiliarius intimus.
V roce 1908 zbudoval v Dejvicích kostelík sv. Václava. Téhož roku zřídil v Dejvicích a ve Volyni korodochia (starobince) a jejich správu svěřil milosrdným sestrám a sestrám božské lásky; obojí dotoval z peněz získaných za prodané proboštské pozemky na způsob fundace se zárukou kapituly. Stejným způsobem přispěl 250.000 kor. rak. na zvýšení ročních příjmů pěti mladších kanovníků a také daroval 200.000 korun arcibiskupskému gymnasiu v Bubenči a arcibiskupskému konviktu v Doupově (Duppau). V roce 1910 zvětšil dům arcibiskupského konviktu ve Stříbře (Mies) přístavbou druhého patra. U příležitosti svého kněžského jubilea zřídil fundaci ve prospěch ústavů v Doupově a ve Stříbře s použitím válečných obligací („Kriegsanleihe") za 100.000 korun. Žil skromně a příjmů ze svého beneficia používal nestranně pro obě národnosti na církevní účely a k podpoře kulturních a dobročinných snah. Z prodeje usedlosti „Hadovka" v Dejvicích založil, u příležitosti svatováclavského milénia, se souhlasem kapituly dvě fundace: jednu ve prospěch metropolitního kostela („Jubilejní fond pro potřeby velechrámu"), druhou na podporu kostelů pod patronátem proboštství a kapituly a také jako pomoc pro mladší členy kapituly („Jubilejní proboštské a kapitulní podpůrné nadání"). V roce 1930 nechal opravit své patronátní kostely v Hostouni a ve Volyni, každý z nich za 30.000 Kč.
Celková suma 3,800.000 korun, která zůstala z vynuceného odprodeje pozemků v Praze-Dejvicích po zaplacení povinné „dávky z majetku" ve výši 1,362.987 korun, byla rozdělena takto: 800.000 Jednotě pro dostavbu katedrály, 450.000 přímo na práce spojené se stavbou metropolitního kostela, 200.000 na stavbu seminárního kostela v Dejvicích, 100.000 pro baziliku sv. Jiří, 200.000 pro kostel Ducha svatého, 1,000.000 pro český kněžský dorost, 500.000 pro německý kněžský dorost, 200.000 pro českou kolej v Římě, 300.000 k podpoře potřeb duchovenstva; 50.000 daroval pro archiv a knihovnu kapituly.
Od roku 1929 churavěl, dne 2. 8. 1932 ho v chotěšovském klášteře sester Navštívení Panny Marie zastihla smrt. Pohřben byl podle svého přání v Hainspachu do své již dávno předem připravené hrobky ve hřbitovní kapli, kterou nechal postavit..
Dnes tato kaple slouží jako prostor k poslednímu rozloučení při pohřbu, celá její podlaha je novější - terakotová. Uvnitř zůstaly jen vzadu dvě malé pamětní desky z bílého mramoru, dnes už jen těžko čitelné: na levé boční stěně s opatským znakem a nápisem „Dr. Salesius Ant. Mayer, Abt von Ossegg, geb. in Röhrsdorf 28. Mai 1816, gest. in Ossegg 19. November 1876, begraben in Ossegg. Betet für ihn." – a na pravé boční stěně s biskupským znakem a nápisem „Dr. Anton Ludwig Frind, Bischof von Leitmeritz, geb. in Hainspach 9. Oktober 1823, gest. und begraben in Leitmeritz 28. Oktb. 1881. Betet für ihn!"
Biskupa Václava Antonína Frinda uvnitř nic nepřipomíná. Pouze venku, vpravo od vchodu je upevněna černá mramorová deska s německo-českým nápisem: "V této kapli odpočívá biskup Dr. Wenzel Anton Frind, světící biskup pražské arcidiecéze. * 26. 1. 1843 Hainspach/Lipová + 2. 8. 1932 Chotieschau/Chtěšov"; a na vnější pravé boční stěně kaple je znak pražské arcidiecéze - označený písmeny A. F.
Další informace o něm:
Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 354-356;
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 35.36.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1925, str. 15-16, tab.VIII. 17.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum tertium ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXI, Pragae 1928, str. 14-15.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 60. tab. XIII. 64.
Český slovník bohovědný IV (1930), 591-592.
Nekrolog v Časopisu katolického duchovenstva, 1932/9, str. 582-583.
| Znak. | Kaple nad hrobem. | Zvětšení obrázku. |
 |
 |
|