Po skončení víc než pětileté sedisvakance pražského arcibiskupství se stal nástupcem kardinála Karla Kašpara (+ 21. 4. 1941) tehdejší rektor arcibiskupského semináře Mons. ThDr. Josef Beran (jmenován 4. 11. a intronizován 8. 12. 1946). Hned následujícího roku pak začala být obsazována uprázdněná kanovnická místa v kapitulách.

Mešní texty pro 5. díl českého mešního lekcionáře zveřejněné po roce 2002.

      Podnět k tomu, aby bylo započato zkoumání osobního duchovního profilu a činnosti pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana, které je nezbytným předpokladem, aby mohl být prohlášen za svatého, dala Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Na svém zasedání, které se konalo 22. prosince 1993, se všichni členové metropolitní kapituly jednomyslně rozhodli požádat pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval k tomu potřebný souhlas vatikánské Kongregace pro záležitosti svatých.

Svatost je třeba chápat, jako život ve spojení s Kristem, tedy ve stavu milosti posvěcující, kterou pokřtěný získává při křtu. Život ve svatosti je odpovědí člověka na projev Boží lásky, a zároveň nezbytnou podmínkou spásy. Projevuje se celoživotním úsilím uchovat, popřípadě znovu získat, přátelství s Kristem. V jednotlivých případech se liší jen různou intenzitou a stupněm růstu hrdinských ctností. Prvokřesťanské označení, jak řeckého původu „martyr“, tak i latinského původu „confessor“, má stejný významový obsah; označuje toho, kdo vydává svědectví o tomto společném snažení a cíli všech křesťanů.