Transliterace cizích abeced latinkou - http://transliteration.eki.ee/
Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se též nazývá azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:
velké: |
А |
Б |
В |
Г |
Д |
Е |
Ё |
Ж |
З |
И |
Й |
К |
Л |
М |
Н |
О |
П |
Р |
С |
Т |
У |
Ф |
Х |
Ц |
Ч |
Ш |
Щ |
Ъ |
Ы |
Ь |
Э |
Ю |
Я |
malé: |
а |
б |
в |
г |
д |
е |
ё |
ж |
з |
и |
й |
к |
л |
м |
н |
о |
п |
р |
с |
т |
у |
ф |
х |
ц |
ч |
ш |
щ |
ъ |
ы |
ь |
э |
ю |
я |
přepis: |
a |
b |
v |
g |
d |
e |
ë |
ž |
z |
i |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
h |
c |
č |
š |
šč |
'' |
y |
' |
è |
ju |
ja |
výslovnost: |
a |
b |
v |
g |
d |
je |
jo |
ž |
z |
i |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
ch |
c |
č |
š |
šč |
tvrdý znak |
y |
měkký znak |
e |
ju |
ja |
Přepis ukrajinského písma - http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/UNGEGN/docs/26th-gegn-docs/WP/WP21_Roma_system_Ukraine%20_engl._.pdf
Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
velké: |
А |
Б |
В |
Г |
Ґ |
Д |
Е |
Є |
Ж |
З |
И |
І |
Ї |
Й |
К |
Л |
М |
Н |
О |
П |
Р |
С |
Т |
У |
Ф |
Х |
Ц |
Ч |
Ш |
Щ |
Ь |
Ю |
Я |
malé: |
а |
б |
в |
г |
ґ |
д |
е |
є |
ж |
з |
и |
і |
ї |
й |
к |
л |
м |
н |
о |
п |
р |
с |
т |
у |
ф |
х |
ц |
ч |
ш |
щ |
ь |
ю |
я |
přepis: |
a |
b |
v |
h |
g |
d |
e |
ě |
ž |
z |
y |
i |
ï |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
ch |
c |
č |
š |
šč |
' |
ju |
ja |
výslovnost: |
a |
b |
v |
h |
g |
d |
e |
je |
ž |
z |
y |
i |
ji |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
ch |
c |
č |
š |
šč |
měkký znak |
ju |
ja |
Rusínština se píše cyrilicí, srbští panonští Rusíni občas používají i latinku. Kromě písmen ukrajinské abecedy obsahuje i další, která najdeme v ruštině: má třeba všechna tři I (і, и, ы) i ukrajinské „JI“ (ї); má ukrajinské є i е, ale i ruské ё („JO“). г se čte „h“ jako v ukrajinštině, jako ukrajinština má i přídavné písmeno pro „g“, které se píše ґ (zejména v cizích slovech jako етноґрафія (etnografie)).
Přepis běloruského písma - http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/UNGEGN/docs/9th-uncsgn-docs/crp/9th_UNCSGN_e-conf-98-crp-21.pdf
Běloruština se píše cyrilicí, existuje však i běloruská verze latinky, která se vytvořila už v 19. století; některé běloruskojazyčně písemné památky jsou psány také arabským písmem (jde o muslimské texty poslovanštělých Tatarů z 16. století; na rozdíl od latinky se arabské písmo už dnes nepoužívá). Běloruská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
velké: |
А |
Б |
В |
Г |
Д |
ДЖ |
ДЗ |
Е |
Ё |
Ж |
З |
І |
Й |
К |
Л |
М |
Н |
О |
П |
Р |
С |
Т |
У |
Ў |
Ф |
Х |
Ц |
Ч |
Ш |
Ы |
Ь |
Э |
Ю |
Я |
malé: |
а |
б |
в |
г |
д |
дж |
дз |
е |
ё |
ж |
з |
і |
й |
к |
л |
м |
н |
о |
п |
р |
с |
т |
у |
ў |
ф |
х |
ц |
ч |
ш |
ы |
ь |
э |
ю |
я |
přepis: |
a |
b |
v |
h |
d |
dž |
dz |
e |
ë/jo |
ž |
z |
i |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
u/ŭ |
f |
ch |
c |
č |
š |
y |
' |
è |
ju |
ja |
výslovnost: |
a |
b |
v |
h |
d |
dž |
dz |
je |
jo |
ž |
z |
i |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
w |
f |
ch |
c |
č |
š |
y |
(měkký znak) |
e |
ju |
ja |
Srbština - písmem pro zápis srbštiny je cyrilice, používá se však i latinka (v hojné míře např. na internetu). Srbská abeceda je následující:
velké: |
А |
Б |
В |
Г |
Д |
Ђ |
Е |
Ж |
З |
И |
Ј |
К |
Л |
Љ |
М |
Н |
Њ |
О |
П |
Р |
С |
Т |
Ћ |
У |
Ф |
Х |
Ц |
Ч |
Џ |
Ш |
malé: |
а |
б |
в |
г |
д |
ђ |
е |
ж |
з |
и |
ј |
к |
л |
љ |
м |
н |
њ |
о |
п |
р |
с |
т |
ћ |
у |
ф |
х |
ц |
ч |
џ |
ш |
přepis: |
a |
b |
v |
g |
d |
đ,dj |
e |
ž |
z |
i |
j |
k |
l |
lj |
m |
n |
nj |
o |
p |
r |
s |
t |
ć |
u |
f |
h |
c |
č |
dž |
š |
výslovnost: |
a |
b |
v |
g |
d |
dź |
e |
ž |
z |
i |
j |
k |
l |
ľ |
m |
n |
ň |
o |
p |
r |
s |
t |
č-ť |
u |
f |
ch |
c |
č |
dž |
š |
Makedonština se píše cyrilicí. Od v Česku známější ruské cyrilice (azbuky) se liší následovně:
- Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ.
- Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
- Е se nečte [je], ale [e].
Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:
velké: |
А |
Б |
В |
Г |
Ѓ |
Д |
Е |
Ж |
Ѕ |
З |
И |
Ј |
К |
Ќ |
Л |
Љ |
М |
Н |
Њ |
О |
П |
Р |
С |
Т |
У |
Ф |
Х |
Ц |
Ч |
Џ |
Ш |
malé: |
а |
б |
в |
г |
ѓ |
д |
е |
ж |
ѕ |
з |
и |
ј |
к |
ќ |
л |
љ |
м |
н |
њ |
о |
п |
р |
с |
т |
у |
ф |
х |
ц |
ч |
џ |
ш |
přepis: |
a |
b |
v |
g |
đ |
d |
e |
ž |
dz |
z |
i |
j |
k |
kj |
l |
lj |
m |
n |
nj |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
h |
c |
č |
dž |
š |
Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].
Bulharština - první bulharské prameny jsou psány hlaholicí, ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena cyrilicí, později modernizovanou. Od ruské cyrilice (azbuky), která je v Česku známější, se liší následovně:
Е se nečte [je], ale [e], neměkčí předchozí souhlásku.
- Ё ([jo]) chybí, někdy se píše ьо.
- И neměkčí předchozí souhlásku - ди, ти, ни se čte [dy], [ty], [ny].
- Э (ruské [e]) chybí.
- Щ se nečte [šč], ale [št].
- Ъ označuje samohlásku [ə], do latinky se přepisuje jako ă. Tento znak je nazýván „er goljam“ (velký jer) a po úpravě písemné formy jazyka se objevuje na začátku slova zcela výjimečně. Často jím bývá nahrazena libovolná samohláska, která se vyslovuje nezněle. Obvyklé je použití pro přepis cizích slov/jmen např. Carol - Kъpoл. Více se dočtete ve článku Šva.
- Ы (jery, [y]) chybí.
Bulharská abeceda tedy vypadá následovně:
Velké: |
А |
Б |
В |
Г |
Д |
Е |
Ж |
З |
И |
Й |
К |
Л |
М |
Н |
О |
П |
Р |
С |
Т |
У |
Ф |
Х |
Ц |
Ч |
Ш |
Щ |
Ъ |
Ь |
Ю |
Я |
Malé: |
а |
б |
в |
г |
д |
е |
ж |
з |
и |
й |
к |
л |
м |
н |
о |
п |
р |
с |
т |
у |
ф |
х |
ц |
ч |
ш |
щ |
ъ |
ь |
ю |
я |
Přepis: |
a |
b |
v |
g |
d |
e |
ž |
z |
i |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
h |
c |
č |
š |
št |
ă |
j |
ju |
ja |
IPA: |
a |
b |
v |
g |
d |
ɛ |
ʒ |
z |
i |
j |
k |
l |
m |
n |
ɔ |
p |
r |
s |
t |
u |
f |
x |
ts |
tʃ |
ʃ |
ʃt |
ə |
ʲ |
ju, ʲu |
ja, ʲa |
Přepis současně udává i českou výslovnost, s výjimkou písmene х, které se přepisuje h, ale čte se [ch], a výše zmíněného ъ/ă.