Upozornění pro badatele
V našem on-line katalogu knih vydaných po roce 1500 je funkční pouze vyhledávání, ostatní nabídky katalogu Tritius zde nejsou aktivované.
Tento katalog byl sestaven sloučením většího počtu katalogových zápisů vzniklých v rozsáhlém časovém období posledních dvou století. Záznamy připravovaly různé osoby podle nestejných pravidel. Jejich postupné sjednocování a doplňování, aby obsahovaly všechny dnes obvyklé údaje, si ještě vyžádá hodně času. Přesto se zdá být vhodné umožnit i za této situace přístup k vyhledávání, protože to už nyní většinou může vést k žádoucím výsledkům.
Podmínky pro studium rukopisů KPMK
Všechny rukopisné listiny i kodexy archivu a knihovny pražské metropolitní kapituly jsou nyní uložené v Archivu Pražského hradu, který se jich v roce 1957 zmocnil; a tato situace přetrvává zatím až dodnes. Je tedy třeba, aby se zájemci o jejich studium obrátili na tento APH - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Podmínky pro nahlédnutí jsou dány badatelským řádem APH - http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivPH/cz/t/1398631142-97700.htm.
O souhlas k zaslání (popřípadě též použití) kopie některé části z těchto rukopisů je třeba předem požádat Knihovnu pražské metropolitní kapituly - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Také při citaci použitých informací je třeba uvést jako jejich zdroj: Knihovna pražské metropolitní kapituly, s odkazem na příslušnou signaturu.
Pro vědecké a odborně vzdělávací publikace poskytuje naše knihovna souhlas k reprodukci bezplatně, v ostatních případech je nutno postupovat podle předem písemně sjednané dohody.
Při publikování výsledků tiskem požadujeme, jak je obvyklé, zaslání archivního výtisku na adresu: Knihovna pražské metropolitní kapituly, Hradčanské náměstí 10, 118 00 Praha 1.
Příprava digitalizovaného katalogu knih vydaných po roce 1500
Uspořádání celého tohoto oddělení knihovny podle oborů i signatury zůstávají nezměněné, jak je v sedmdesátých letech 19. století zavedl kanovník Antonín Ludvík Frind. Nové přírůstky byly průběžně zařazovány do tohoto systému. Mezi starými tisky, zůstaly zde, zejména v konvolutech, zařazeny také některé prvotisky.
Knihy vydané tiskem po roce 1500 (včetně post inkunábulí) se nashromáždily z různých pozůstalostí a byly evidovány pouze rukou psanými katalogy. Abecední lístkový katalog je uložený v 72 krabicích, starý foliantový rukopisný katalog v knižní vazbě má 3 svazky a po Frindem provedené inovaci rozdělení podle vědních oborů a zavedení nových signatur byl sepsán nový foliantový katalog svázaný do 28 částí.
Při digitalizaci katalogu tohoto oddělení knihovny byl obsah dosavadních rukou psaných katalogů sloučen a ukládán v textovém editoru Microsoft Word jako strukturovaný zápis, připravený k uložení do vhodné softwarové databáze. Převedení do tabulkového formátu umožnilo sloupcové řazení a prohlížení tohoto strukturovaného zápisu už v této podobě. V roce 2010 začala knihovna pražské metropolitní kapituly používat software knihovního systému Clavius od firmy Lanius, se zápisem ve formátu UNIMARC; od roku 2015 přešla na novější systém Tritius, se zápisem ve formátu MARC21 a plnou podporou UNICODE.
Výchozí materiály pro počítačový přepis však vznikaly v rozmezí více než jednoho století. Jejich uspořádání i rozsah zápisu dat se proto dost liší. Jména autorů a místní názvy uvádějí staré tisky v mnoha různých variantách, které při zapisování do katalogových seznamů nebyly vždy respektovány. Při několika namátkových kontrolách se též ukázalo, že některé z těchto zápisů se neshodují s textem uvedeným na titulním listu. Všechny tyto odlišnosti, způsobené rozdílným přístupem ke katalogizaci nebo omylem zapisovače, je nyní nutné postupně revidovat a opravit. Dokončení nezbytné revize provedených zápisů si nutně vyžádá delší dobu soustavné pečlivé práce.
Nacházíte se na stránkách Knihovny pražské metropolitní kapituly.
Vedle katalogu této knihovny je zde věnována pozornost i dalším záležitostem týkajícím se popisu jejího současného stavu, vnitřní struktury, postupného růstu i problémů, s nimiž musí zápolit. Jsou zde zařazena též některá historická pojednání týkající se zejména pražské svatovítské katedrály a svatovítské metropolitní kapituly. Samostatně je zde věnována pozornost také některým liturgickým tématům, souvisejícím s činností liturgického institutu založeného pražskou metropolitní kapitulou.
Knihovna pražské metropolitní kapituly patří k nejstarším historickým knihovnám v České republice. Nejedná se o běžnou knihovnu se stanovenou výpůjční dobou, ale o historický knižní fond určený pro odborné studium kvalifikovaných badatelů.
Nejstarší část této knihovny tvoří historický archiv. Je to sbírka důležitých dokumentů, které se týkají svatovítské kapituly a katedrály. Nejstarší dochovaný originál pergamenové listiny je z roku 1177, ale jsou tu i opisy starších listin. Mnoho listin pochází z činnosti administrátorů pražského arcibiskupství, které v době sedisvakance v letech 1421 až 1561 volila metropolitní kapitula, aby v jejím zastoupení spravovali záležitosti pražské arcidiecéze. Někdy působili současně dva.
Spolu s archiváliemi shromažďovala kapitula odedávna také knihy; zpočátku rukopisné kodexy, později inkunábule a tiskem vydávané spisy. Tyto spisy sloužily pro osobní studium jejích členů. Je však známo, že hned po zřízení pražského biskupství (po roce 973) zahájila při pražské katedrále svou činnost také katedrální škola, která už v 11. století dosáhla evropské úrovně a přitahovala studenty i z okolních zemí. Členové kapituly pořizovali knihy také pro tuto školu. Už tehdy a také v pozdější době byly hlavním zdrojem přírůstků dary a odkazy především členů kapituly. Zejména někteří z nich vlastnili na svou dobu velmi početnou sbírku knih.
Upozornění