Latinským slovem monile (někdy též monilium) se označuje na krku zavěšená ozdoba (ornamentum coli). V širším významu se tohoto slova užívá nejen pro medailon zavěšený kolem krku, ale také jako umělecký předmět, zpravidla bohatě zdobený vzácnými kovy a kameny či perlami, použitý jako ozdoba umístěná na sponě pluviálu (fibula či agraffa) nebo na schránkách s relikviemi (závěsných relikviářích).
Kanovnická monile
Kanovnická monile nosí členové kapituly jako součást chórového oděvu, zavěšenou kolem krku vpředu na mozzetě. Proto jsou nahoře opatřena otvorem k provléknutí závěsného provazu nebo řetězu. Bývá to často přední část schránky, v níž jsou uloženy ostatky svatých. Někdy se těmto kanovnickým insigniím říká též signum, zejména jsou-li bez relikvií.
Monile užívaná svatovítskými kanovníky v současné době
Členové pražské metropolitní kapituly nosí dnes svá monile zavěšená na fialovém provazu zakončeném vzadu visícím střapcem. Jsou to oválné schránky na ostatky svatých, zpředu zdobené českými granáty; zadní stěna schránky je hladká, bez ozdob. Vpředu je uprostřed každého z těchto mobile prosklený oválný otvor, kde je vložen papírový barevný obrázek některého světce. Uvnitř jsou uložené různé relikvie, označené nápisy.
Obrázek světce | Nápisy ostatků | Přední strana schránky | Ostatky uvnitř |
Sv. Ivan |
S. Adalberti, E.M. S. Venceslai, M. |
1a | 1b |
Sv. Jan Nepomucký |
S. Viti, M. S. Venceslai, M. S. Ludmilae, M. S. Adalberti, E.M. S. Sigismundi, M. S. Cyrili S. Lucae, Ev. S. Procopii, Abb. S. Joannis Nep., M. |
2a | 2b |
Sv. Josef |
S. Mercurii, M. S. Crescentii, M. S. Joannis N., M. S. Crescentiae, M. S. Susannae, M. |
3a | 3b |
Sv.Kosma a Damian[1] |
Ss.Cosmae et Damiani |
||
Sv. mnich s atributem meče a palmy |
prázdná schránka, bez ostatků |
|
|
Sv. Prokop |
S. Viti, Mart. S. Procopii, Abb. |
6a | 6b |
Sv. Václav |
S. Václav S. Jan Nep. S. Krucis S. Vojtěch S. Cecilie |
7a | 7b |
Sv.Vít [2] |
Reliquiae S. Modesti, M. et S. Vitalis, M. |
8a | 8b |
Sv.Vojtěch |
S. Joannis Nep., M. S. Viti, M. S. Petri, A.M. S. Procopii, A. S. Ludmilae, M. |
9a | 9b |
Sv. Zikmund |
Reliquia S. Wenceslai |
|
|
Číslo katalogu |
Evidenční listy Nár. pam. ústavu |
Na přední straně |
Foto |
|
zepředu |
zezadu |
|||
K 204 | HS03528 | obrázek - dva biskupové | 11a | 11b |
K 205 | HS03529 | ostatky s nápisem S. Vincentia | 12a | 12b |
K 210 | HS03534 | velmi poškozený obrázek | 13a | 13b |
K 211 | HS03535 | obrázek - sv. Norbert | 14a | 14b |
Památeční svatojánské signum
Jako trvalou připomínku svatořečení sv. Jana Nepomuckého, udělil papež Benedikt XIII. členům pražské metropolitní kapituly privilegium nosit, mimo katedrálu a službu v chóru, na hedvábné stužce zavěšené signum ve znamení kříže s uprostřed osazeným obrázkem tohoto světce.[3] K prováděcím pokynům z 10. března 1729 byl přiložen také nákres tohoto signa; na pokyn pražského arcibiskupa Ferdinanda Khüenburga byl pak tento odznak zhotoven v jednodušším provedení.[4] 15a Na jeho zadní straně je uprostřed vyrytý nápis Benedictus XIII P. P. 1729. 15b
Někteří členové kapituly si pořizovali toto signum vlastní a nechávali ho různě přizdobit - např. Václav Michael Pešina[5] ; 17a na zadní straně jeho kříže je kromě uprostřed uvedeného nápisu Benedictus XIII P. P. 1729, nahoře přidáno jeho jméno Wenc. Pešina, vlevo nápis Pro quolibet, vpravo Capituli Decano a dole název pražského zlatnictví 1852 H. Grohmann Prag. 17b
Také kapitulní děkan František Pallas de Lauro[6] nosil zřejmě své signum přizdobené. Na jeho portrétu se dochovalo barevné zobrazení hedvábné stužky, která sloužila k zavěšení tohoto pamětního signa. 18
Na několikrát opakovanou žádost pražského arcibiskupa, kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberga dal papež Pius IX. členům pražské metropolitní kapituly dovolení, aby fialovou hedvábnou stužku, na které nosili zavěšené památeční svatojánské signum, nahradili zlatým řetězem, s podmínkou, že tento řetěz bude jednoduchý a dodrží se pokyny stanovené papežem Benediktem XIII.[7]
Spolu se zlatými řetězy byly pořízeny pro všechny kanovníky také nové Svatojánské kříže, podle původního nákresu přiloženého k apoštolskému Breve Benedikta XIII. 19a Na zadní straně byl k dosavadnímu nápisu uprostřed Benedictus P. P. XIII 1729 nově přidán dole nápis Pius P. P. IX. 1862. 19b Těchto nových větších pamětních Svatojánských křížů užívali od té doby svatovítští kanovníci mimo katedrálu a chórovou službu při slavnostnějších příležitostech, jindy pak používali dosavadních menších.[8] Od biskupských pektorálů se tyto památeční svatojánské kříže liší tím, že na jejich přední straně je, místo zobrazení těla ukřižovaného Krista, uprostřed osazen medailon s obrázkem sv. Jana Nepomuckého. Biskupové nosí, ode dne svého jmenování, i při službách v kapitule svoje biskupské pektorály.
Po zveřejnění výsledků 2. vatikánského koncilu v roce 1963[9], ještě před vydáním příslušných prováděcích pokynů[10], přestali tehdejší členové pražské metropolitní kapituly užívat pontifikálií, přestože toto právo získali už předtím[11] a nové ustanovení se proto na ně nevztahovalo.[12]
Také památeční svatojánské signum zůstává nyní uloženo v trezoru.
Fotogalerie
[1] Do kanovnického monile s obrázkem sv. Kosmy a Damiána vložil Dr. Karel František Průcha vizitku přistřiženou ve tvaru monile, na kterou vlastnoručně připsal: „Tyto sv. ostatky sv. mučedníků a patronů Kozmy a Damiána uložil v tento relikviář Dr. KAREL FRANTIŠEK PRUCHA, Prelát – Scholasticus, jemuž za dnů svého kanovnictví s tímto obrazem a relikviářem dostalo se ochrany sv. Kozmy a Damiána.“ 4c - na druhé straně je text: „Dr. KARL FRANZ PRUCHA, Prälat – Domscholaster. V Praze 20. října 1870.“ 4d
[2] Na vložené ostatky, zabalené do pergamenu, napsal kanovník Jan Rychlovský „Reliquiae S. Modesti, M.; S.Vitalis“ - zadní stranu opatřil červenou pečetí a připsal „Pie has collocavi Joan. Richlovsky. Canonic.“8c
[3] Breve Benedicti XIII concedens capitularibus ecclesiae Pragensis metropolitani usum crucis pectoralis in honorem s. Joannis Nep., Romae 1728 decem. 22. Originál psaný na pergamenu „sub annulo Piscatoris“ je uložený v kapitulním archivu, sign. CLVII, 11.