Nález hlavy a pravého předloktí, který se podařilo v poměrně krátké době identifikovat jako kosterní pozůstatky pražského biskupa Ondřeje, obrátil pozornost k jeho osobě i k událostem, okolnostem a k celkové situaci doby, ve níž vykonával svou biskupskou službu. Tomuto pro vývoj českého státu významnému období věnovala svou pozornost už řada autorů. Přesto se v literatuře stále objevují vzájemně si odporující tvrzení a nesprávně uváděná data. Snad kvůli tomu, že originální archivní dokumenty nebývaly tak snadno dostupné jako dnes, anebo prostě proto, že bylo snazší opakovat už jinde zveřejňované nesprávné údaje. Bez ohledu na to, že se ti, kdo často pracovali s archivními dokumenty, snažili o nápravu této skutečnosti.
Pokusil jsem se tedy shromáždit a chronologicky seřadit všechny v současné době známé listiny a údaje historických pramenů, týkající se působení biskupa Ondřeje. Z jejich na sebe navazujících vzájemných souvislostí a doslovně uváděných citací vyplývá, že některé často nesprávně uváděné skutečnosti je nutno opravit. Např.: K vyhlášení interdiktu přikročil biskup Ondřej teprve po příchodu do Říma, nikoli před odchodem z domova; datem jeho úmrtí je 30. červenec 1223, nikoli až rok 1224; do románské baziliky na Pražském hradě nechal jeden z jeho nástupců, biskup Mikuláš, přinést jeho hlavu z cisterciáckého opatství Casamari, nikoli z Velehradu.