ThDr. Jan Matějka

* 12.5.1932; v metropolitní kapitule: 16.9.1990 -

ThDr. Jan Matějka
Poř. číslo 947.

Narodil se 12. 5. 1932 v Újezdě u Hořovic.
Vysvěcen na kněze 5. 12. 1954 v Praze.
Členem metropolitní kapituly: 16. 9. 1990 -

Před příchodem do metropolitní kapituly: Dne 29. 6. 1954 byl vysvěcen na jáhna a od 1. 9. 1954 do 18. 8. 1955 byl dómským vikářem u sv. Víta v Praze, s povinností pracovat v kanceláři konsistoře; 5. 12. 1954 přijal v seminární kapli v Litoměřicích kněžské svěcení; od 19. 8. 1955 do 14. 7. 1956 kaplanem ve Zbraslavi nad Vltavou; od 15. 7. do 31. 10.1956 administrátorem farnosti Močidlec a administrátorem excurrendo farností Rabštejn nad Střelou a Kobylé; od 1. 11. 1956 do 14. 7. 1971 administrátorem farnosti Karlštejn-Budňany a od 1. 5. 1966 také administrátorem excurrendo farnosti Svatý Jan pod Skalou. V roce 1961 dostal synodalie a v roce 1962 expositorium canonicale. Od 15. 7. 1971 do 31. 5. 1987 byl dómským vikářem u sv. Víta v Praze; od 1. 8. 1975 působil též jako rektor kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze na Hradčanech, 31. 8. 2001 byl z této funkce uvolněn a kostel převzala vojenská duchovní správa. Od podzimu 1978 doprovázel pražského arcibiskupa kardinála Tomáška při jeho výročních návštěvách Vatikánu. Od 1. 6. 1987 do 14. 9. 1990 kanovníkem Kolegiátní kapituly u Všech svatých na Pražském hradě; v roce 1989 ho arcibiskup pověřil, aby přednášel liturgiku v kurzu pro katechety.

Od 1. 8. 1969 pracoval jako sekretář národní české liturgické komise; od 15. 7 1971 řídil činnost Sekretariátu České liturgické komise a po jeho zániku založil 21. 11. 1991 a vedl Liturgický institut v Praze. Po ustavení České biskupské konference se stal sekretářem její liturgické komise - od května 1990 do 30. 4. 2013. Pracoval též jako sekretář pražské diecézní liturgické komise, později jako člen interdiecézní liturgické komise pro arcidiecézi pražskou a diecézi plzeňskou, poskytoval konsultace při úpravách bohoslužebného prostoru.

Po vykonání čtvrté státní zkoušky v roce 1963 získal titul ThLic. Od 1. 10. 1970 do 10. 11. 1977 přednášel jako lektor liturgii svátostí na Cyrilometodějské fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích. V roce 1975 byl prohlášen doktorem teologie. Habilitační řízení započaté v roce 1976 a přerušené v následujícím roce, kdy mu bylo z politických důvodů znemožněno pokračovat v působení na bohoslovecké fakultě, bylo dokončeno teprve v roce 1990 po návratu na tuto fakultu. Od 1. 1. 1990 byl jmenován a ustanoven docentem a po obdržení "Nihil obstat" Kongregace pro katolickou výchovu byl 28. 6. 1990 jmenován řádným profesorem liturgiky na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde působil do 30. 6. 2003. Akademický senát Univerzity Karlovy ho na svá první dvě funkční období zvolil do pětičlenného předsednictva. Při oslavě výročí 650 let od založení Karlovy Univerzity obdržel pamětní univerzitní medaili a stříbrnou pamětní dvousetkorunu.

Člen metropolitní kapituly: Na jaře 1972 se biskup, tehdy administrator apostolicus sede plena archidiocesis Pragensis, František Tomášek rozhodl jmenovat ho kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta, nepodařilo se však získat k tomu potřebný státní souhlas; k jmenování proto došlo až 5. 9. 1990 a 16. 9. 1990 byl instalován na místo praelatus archidiaconus, odpovídající původnímu ustanovení; od roku 1992 se stal správcem kapitulní knihovny a archivu; 13. 9. 1996 byl kapitulou zvolen a 7. 10. 1996 instalován jako děkan kapituly, v letech 1999 a 2002 též na další dvě tříletá funkční období; na základě rozhodnutí kardinála Miloslava Vlka bylo třetí funkční období v květnu 2003 ukončeno, s přikázaným titulem emeritní děkan; po roce došlo 30. 6. 2004 ke zvolení děkanem na čtvrté tříleté období a téhož dne byl instalován; po skončení tohoto funkčního období se podle kapitulních stanov znovu vrátil na místo praelatus archidiaconus. K bydlení mu byl přidělen kanovnický dům na Hradčanském náměstí, čp. 59/13.

Další působení: Od 20. 3. 1996 byl jmenován odborným referentem pro liturgii v pražské arcidiecézi. V kanonizačním procesu kardinála Berana, který byl zahájen z podnětu metropolitní kapituly, byl 6. 2. 2004 kapitulou pověřen převzít po zemřelém profesoru Polcovi úlohu postulátora. Na žádost Velkopřevora Českého velkopřevorství Suverénního řádu maltézských rytířů byl od 1. 11. 2004 do 15. 4. 2007 ustanoven rektorem řádového kostela Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně a velmistr maltézského řádu ho jmenoval čestným konventuálním kaplanem.

V prostoru katedrály soustředil pozornost zejména na řešení některých dlouhodobě nedokončených záměrů. Dořešení úpravy místa uprostřed nové části katedrály, kde byly před dostavbou uchovávány ostatky sv. Vojtěcha, a to jak prostoru pod podlahou, tak i ve spolupráci s vedoucím ústavu památkové péče a renovací při fakultě architektury ČVÚT, prof. ing. arch. Bohumilem Fantou, CSc., zakrytí a označení v dlažbě. Při té příležitosti dal podnět k posunutí vyvýšeného stupně před Bílkovým památníkem o 70 cm, aby byl usnadněn průchod severní boční lodí. Zároveň spolu s prof. MUDr. RNDr. h. c. Emanuelem Vlčkem, DrSc. provedl revizi uložení a identifikaci relikvií doprovázejících ostatky sv. Vojtěcha a uložených ve schránce na oltáři ve Vlašimské kapli. Zajistil fotodokumentaci relikviářů uložených v Ostatkové kapli a v prostoru pod věží, určeném dříve pro uložení části kapitulní knihovny; a fotodokumentaci kanovnických odznaků.

Ve spolupráci s antropologem profesorem MUDr. RNDr. h. c. Emanuelem Vlčkem, DrSc., se v roce 2000 zúčastnil mezinárodního kongresu v italské Padově, kde byly prezentovány výsledky historicko-antropologického zkoumání ostatku lebky sv. evangelisty Lukáše ze svatovítského pokladu a jeho kosterních pozůstatků uchovávaných v padovském kostele sv. Justiny. Po zjištění, že lebka sv. evangelisty Lukáše ze Svatovítského pokladu bezpečně patří ke kompletnímu skeletu uchovávanému v Padově, zajistil pro ni zhotovení nového relikviáře.

Připravil doprovodnou historickou dokumentaci o lebce sv. Viktora, uchovávané v pražské katedrále, a její zapůjčení na poutní místo Basilica minore - Santuario dei santi Vittore e Corona v italském Feltre-Anzù - k oslavám Anno giubilare di San Vittore, Patrono della Città e Diocesi di Feltre, na dobu od 12. 5. 2011 do 15. 5. 2012.

Podařilo se mu objevit 120 let nezvěstné kosti pražského biskupa Ondřeje (+1223), porovnáním historických a s přispěním RNDr. Vítězslava Kuželky z Národního muzea také antropologických souvislostí tento nález identifikovat a připravit jeho uložení ve Svatovítské katedrále ve stěně jedné z kaplí, kterou už v osmdesátých letech 19. století zamýšlel arcibiskup kardinál Schwarzenberg použít k definitivnímu uložení ostatků sv. Vojtěcha - "Nález kostí pražského biskupa Ondřeje a jejich nové uložení v kapli svatého Vojtěcha", Vyšehrad, Praha 2014.

Odborná činnost: Kromě českého vydání liturgických knih postupně upravovaných podle zásad Druhého vatikánského sněmu připravoval přizpůsobení těchto textů a obřadů domácím kulturně historickým tradicím. Od konce 60. let 20. století byla čeština postavena před nový úkol: osvojit si novou oficiální náboženskou, teologickou a liturgickou terminologii, existující do té doby převážně v latině. Překlad liturgických knih po reformě Druhého vatikánského koncilu vyžadoval z tohoto důvodu důkladné badatelské sondy historicko-jazykové a znamenal významný přínos pro vývoj českého jazyka.

Podílel se na připomínkovém řízení při přípravě celocírkevních latinských předloh vydávaných kongregací pro bohoslužbu. Provedl revizi a úpravu kalendáře závazného pro bohoslužby v českých a moravských diecézích, a po prostudování historických literárních pramenů sestavil nový soubor liturgických textů vlastních pro tyto diecéze „Textus Proprii Missarum et Liturgiae horarum iuxta calendarium particulare dioecesium Bohemiae et Moraviae" (1986).

Na základě několikaletých hymnologických studií vypracoval samostatný systém breviářových hymnů domácího původu a nahradil jím v českém vydání hymny latinské předlohy - "Denní modlitba církve, Hymny", ČLK, ve Vatikáně 1988. Podobně sestavil schéma výběru mešních zpěvů z více než 100 sbírek českých skladeb náboženské poezie od 14. století až do současné doby - "Mešní zpěvy", ČLK, ve Vatikáně 1989.
Od roku 1967 připravoval každoročně sborník směrnic a pokynů pro konání bohoslužeb. Vydal studijní text „Liturgie svátostí po Druhém vatikánském sněmu", CMBF, Praha 1976, a spolupracoval na sborníku „Obnovená liturgie", ČKCH, Praha 1976.

Byl členem Assemblée Européenne des Secrétaires Nationaux de Liturgie a po tři funkční období (1992-1998) byl zvolen do pětičlenného koordinačního výboru této instituce. Byl pravidelně zván na společná pracovní zasedání profesorů a docentů liturgiky německé jazykové oblasti a zúčastňoval se odborných mezinárodních symposií: v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Maďarsku, Slovinsku, Polsku, Belgii, Portugalsku, na Maltě, ve Skotsku, Španělsku a v americkém státu Michigan.

Shromáždil a doplnil dosud chybějící osobní údaje členů svatovítské kapituly, jako pokračování přehledného seznamu uspořádaného a vydaného ThDr. Antonínem Podlahou - „Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, ed. Dr. Antonín Podlaha, in: Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912. a dodatky: Supplementum primum ad Seriem…, Pragae 1916; Supplementum secundum ad Seriem…, Pragae 1925; Supplementum tertium ad Seriem…, Pragae 1928; Supplementum quartum ad Seriem…, Pragae 1931. A údaje týkající se členů kapituly žijících ve 20. a 21. století zveřejnil na webových stránkách Knihovny pražské metropolitní kapituly - www.kpmk.eu, které v roce 2012 založil.

V roce 2012 obdržel zlatou Svatovojtěšskou medaili Arcibiskupství pražského „za překlady liturgických textů a za dlouholetou kněžskou a pedagogickou činnost". V roce 2013 mu pražský arcibiskup udělil zlatou Pamětní cyrilometodějskou medaili „za práci na liturgické reformě v naší zemi vyplývající z II. vatikánského koncilu, zejména na překladech a vydáních dokumentů, které byly pro tuto reformu nezbytné". Při oslavách Cyrilometodějského výročí 1150 let od jejich příchodu na Velkou Moravu mu 5. července 2013 byla udělena Pamětní medaile České biskupské konference "za celoživotní přínos v oblasti liturgiky a liturgických věd".

Zvětšit obrázek

Portrét .