* 18.4.1869; v metropolitní kapitule: 17.3.1912 - 6.12.1931; + 12.11.1956
| X ThDr. Mořic Pícha Poř. číslo 919. Narodil se 18. 4. 1869 v Šebetově (okres Blansko, brněnská diecéze). |
 |
Před příchodem do metropolitní kapituly: Během studia v Římě dosáhl licenciátu teologie a 25. 2. 1893 přijal v Lateránské bazilice kněžské svěcení. Po návratu do Čech působil čtyři roky v duchovní správě od 16. 8. 1893 jako kooperátor ve farnosti Chiesch (Chýše), od 18. 5. 1895 administrátor excurrendo a od 27. 8. 1895 lokálním administrátorem v Modschiedl (Močidlec), od 14. 8. 1886 katecheta v Luditz (Žlutice), 28. 8. 1897 kooperátorem pražské farnosti u Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici. Od 29. 8. 1897 1897 ho kardinál Schönborn jmenoval arcibiskupským ceremoniářem, jeho nástupce kardinál Skrbenský ho v roce 1899 v této funkci potvrdil a 31. 1. 1991 ho jmenoval svým sekretářem. Několikrát doprovázel arcibiskupa do Říma, např. 1900 k oslavám jubilejního roku, 1901při jmenování kardinálem, 1903 jako konklavista při volbě papeže Pia X., 1905 při návštěvě ad limina, 1908 k oslavám 50. výročí kněžství Pia X. v roce 1908 se stal radou arcibiskupské konsistoře, doprovázejícím „a latere" arcibiskupa při kanonické vizitaci a 1909 členem konsilia „a Vigilantia". V roce 1911 dosáhl na pražské bohoslovecké fakultě doktorátu teologie. V témže roce také uspořádal pouť Čechů a Moravanů doprovázející kardinála do Lurd.
Napsal „Vzpomínky z pobytu Jeho kníž. Milosti nejd. p. Leona svob. pána Skrbenského, knížete arcibiskupa Pražského ve věčném městě a v jižní Itálii o jubilejní pouti r. 1900", historii volby Pia X. popsal v pojednání „Pius X." v Časopisu katolického duchovenstva.
Člen metropolitní kapituly: 4. 12. 1911 byl kapitulou zvolen a 20. 2. 1912 císařem Františkem Josefem I. jmenován jako canonicus regius II., děkan kapituly ho pak v přítomnosti arcibiskupa17. 3. 1912 instaloval. Od 27. 7. 1921canonicus senior, 1927 praelatus scholasticus. Apoštolskou bullou byl 13. 11. 1930 jmenován jako praelatus archidiaconus.
Další působení: V roce 1912 byl pak jmenován radou církevního soudu in causis matrimonialibus, prosynodálním examinátorem, komisařem arcibiskupského ordinariátu pro výuku náboženství v kolínském okrese, ředitelem a redaktorem „Díla šíření víry". 10. 9. 1915 se stal arcibiskupským komisařem pro reálku v Kladně, 14. 2. 1917, kancléřem konsistoře a 8. 12. 1917 generálním vikářem. Když arcibiskup Huyn v říjnu 1918 při vizitaci v Chebu vážně onemocněl a musel odjet na léčení do Švýcarska, svěřil mu plnou moc, aby v jeho zastoupení spravoval arcidiecézi. Po jmenování královéhradeckého biskupa Doubravy apoštolským administrátorem pokračoval, 20. 12. 1918, na jeho přání a na přání metropolitní kapituly dále ve vykonávání této svěřené služby až do 24. 10. 1919 příchodu nového arcibiskupa Kordače. V té době se také 8.-10. 7. 1919 v zastoupení nemocného apoštolského administrátora zúčastnil prvního společného jednání biskupů Čech a Moravy. Biskup Doubrava ho 15. 10. 1919 jmenoval též konsistorním radou královéhradecké konsistoře. 19. 5. 1920 se stal defensorem vinculi ordinationis et matrimonii, 5. 8. 1920 pověřencem pro disciplínu v arcibiskupském semináři a arcibiskupským komisařem pro společnost „Haléř sv. Vojtěcha", podporující výchovu kněžského dorostu, a pro Kolegium Arnošta z Pardubic ve prospěch katolických studentů české univerzity. Od roku 1921 byl předsedou společnosti katolických mužů „Katolická jednota Svatováclavská". Rokum1923 jednal v Římě o zachování práva svatovítské kapituly svobodně volit své, nové členy. V roce 1928 se stal členem komise, jejímž úkolem bylo na základě dohody „Modus vivendi", uzavřené mezi Apoštolským stolcem a Republikou československou, připravit delimitaci a zajištění diecézí. Během let 1924-1928 jednal jako delegát kapituly se Státním pozemkovým úřadem a vymezení pozemků, které měly po provedení agrární reformy zůstat v majetku kapituly a proboštství. S. C. de Propaganda Fide ho dekretem ze dne 13. 6. 1929 jmenovala předsedou Díla šíření víry v československé republice. 18. 8. 1930 byl jmenován ordinariátním komisařem sester s. Cyrily a Metoděje v ústavu „Ernestinum" pro slabomyslné v Budeničkách, dekretem Apoštolské nunciatury v Praze, ze dne 13. 10. 1930 byl jmenován vizitátorem ústavu Anglických panen v Čechách, 15. 5. 1931 členem direktoria ústavu hluchoněmých v Praze. Po abdikaci arcibiskupa Kordače ho metropolitní kapitula 13. 6. 1931 zvolila kapitulním vikářem pražské arcidiecéze a prvním ekonomem pro správu arcibiskupství. Pius XI. ho 22. 10. 1931 jmenoval biskupem královéhradecké diecéze, 22. 11. 1931 přijal v pražské katedrále biskupské svěcení a 6. prosince 1931 se po instalaci v královéhradecké katedrále ujal správy diecéze.
Do Časopisu katolického duchovenstva napsal pojednání „Právo patronátní a jeho žádoucí reforma (1923), „Slovo k revisi občanského práva manželského" (1924), „Přešlo-li rakouské právo jmenovací na vládu republiky československé" (1925) a další články týkající se kanonického a občanského práva.
9. 12. 1904 obdržel od Pia X. titul cammerarius secretus supranumerarius a 30. 12. 1921 od Benedikta XV. titul Protonotarius Apostolicus ad instar participantium.
Zemřel 12. 11. 1956 a byl pohřben na hřbitově v Chrasti u Chrudimi. Na jeho hrobě je nápis: „Zde v Pánu odpočívá Dr. Mořic Pícha, biskup královéhradecký, * 18. 4. 1869 + 12. 11. 1956. R. I. P !"
Další informace o něm:
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 40-42.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1925, str. 39-41.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum tertium ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXI, Pragae 1928, str. 44-45.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 88.
Časopis katolického duchovenstva, 1931, seš. 9, str. 1060-1061.
| Znak. | Náhrobek. | Zvětšit obrázek. | |
 |
 |