• Titulní stránka

Nacházíte se na stránkách Knihovny pražské metropolitní kapituly.

Vedle katalogu této knihovny je zde věnována pozornost i dalším záležitostem týkajícím se popisu jejího současného stavu, vnitřní struktury, postupného růstu i problémů, s nimiž musí zápolit.  Jsou zde zařazena též některá historická pojednání týkající se zejména pražské svatovítské katedrály a svatovítské metropolitní kapituly.  Samostatně je zde věnována pozornost také některým liturgickým tématům, souvisejícím s činností liturgického institutu založeného pražskou metropolitní kapitulou.

Knihovna pražské metropolitní kapituly patří k nejstarším historickým knihovnám v České republice. Nejedná se o běžnou knihovnu se stanovenou výpůjční dobou, ale o historický knižní fond určený pro odborné studium kvalifikovaných badatelů.

Nejstarší část této knihovny tvoří historický archiv. Je to sbírka důležitých dokumentů, které se týkají svatovítské kapituly a katedrály. Nejstarší dochovaný originál pergamenové listiny je z roku 1177, ale jsou tu i opisy starších listin. Mnoho listin pochází z činnosti administrátorů pražského arcibiskupství, které v době sedisvakance v letech 1421 až 1561 volila metropolitní kapitula, aby v jejím zastoupení spravovali záležitosti pražské arcidiecéze. Někdy působili současně dva.

Spolu s archiváliemi shromažďovala kapitula odedávna také knihy; zpočátku rukopisné kodexy, později inkunábule a tiskem vydávané spisy. Tyto spisy sloužily pro osobní studium jejích členů. Je však známo, že hned po zřízení pražského biskupství (po roce 973) zahájila při pražské katedrále svou činnost také katedrální škola, která už v 11. století dosáhla evropské úrovně a přitahovala studenty i z okolních zemí. Členové kapituly pořizovali knihy také pro tuto školu. Už tehdy a také v pozdější době byly hlavním zdrojem přírůstků dary a odkazy především členů kapituly. Zejména někteří z nich vlastnili na svou dobu velmi početnou sbírku knih.

Upozornění

Když se rodí člověk, narodí se hned celý, a přesto je třeba hodně trpělivosti a trvá to dlouho, než se z něj stane někdo přinášející užitek druhým. Když se rodí webové stránky, rodí se po částech, a teprve postupně mohou začít přinášet užitek těm, kdo hledají nové informace nebo si chtějí znovu ověřit a doplnit, co už znají. Tak je tomu i s těmito stránkami. Začínají z mála, jejich obsah pomalu narůstá a Deo dante by měl dále přibývat. Nechtějí být zdrojem efemérních aktualit ani se honit za pouťovými atrakcemi. Obejdou se i bez obvyklého internetového bulváru, neboť chce-li někdo něco rozumného sdělit, najde si cestu, jak to udělat. Tisíc let staré knihovně by to zřejmě ani neslušelo. Spíše by tyto stránky měly zprostředkovávat přístup k informacím, doloženým ověřenými prameny, z nichž jsou čerpány.
Takže co zde nenajdete dnes, můžete objevit při některé z příštích návštěv.