Transliterace cizích abeced latinkou - http://transliteration.eki.ee/

Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se též nazývá azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:

Přepis ukrajinského písma - http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/UNGEGN/docs/26th-gegn-docs/WP/WP21_Roma_system_Ukraine%20_engl._.pdf

Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

Rusínština se píše cyrilicí, srbští panonští Rusíni občas používají i latinku. Kromě písmen ukrajinské abecedy obsahuje i další, která najdeme v ruštině: má třeba všechna tři I (і, и, ы) i ukrajinské „JI“ (ї); má ukrajinské є i е, ale i ruské ё („JO“). г se čte „h“ jako v ukrajinštině, jako ukrajinština má i přídavné písmeno pro „g“, které se píše ґ (zejména v cizích slovech jako етноґрафія (etnografie)).

Přepis běloruského písma - http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/UNGEGN/docs/9th-uncsgn-docs/crp/9th_UNCSGN_e-conf-98-crp-21.pdf

Běloruština se píše cyrilicí, existuje však i běloruská verze latinky, která se vytvořila už v 19. století; některé běloruskojazyčně písemné památky jsou psány také arabským písmem (jde o muslimské texty poslovanštělých Tatarů z 16. století; na rozdíl od latinky se arabské písmo už dnes nepoužívá). Běloruská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

Srbština - písmem pro zápis srbštiny je cyrilice, používá se však i latinka (v hojné míře např. na internetu). Srbská abeceda je následující:

Makedonština se píše cyrilicí. Od v Česku známější ruské cyrilice (azbuky) se liší následovně:

• Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ.
• Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
• Е se nečte [je], ale [e].

Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:

Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].

Bulharština - první bulharské prameny jsou psány hlaholicí, ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena cyrilicí, později modernizovanou. Od ruské cyrilice (azbuky), která je v Česku známější, se liší následovně:

Е se nečte [je], ale [e], neměkčí předchozí souhlásku.

• Ё ([jo]) chybí, někdy se píše ьо.
• И neměkčí předchozí souhlásku - ди, ти, ни se čte [dy], [ty], [ny].
• Э (ruské [e]) chybí.
• Щ se nečte [šč], ale [št].
• Ъ označuje samohlásku [ə], do latinky se přepisuje jako ă. Tento znak je nazýván „er goljam“ (velký jer) a po úpravě písemné formy jazyka se objevuje na začátku slova zcela výjimečně. Často jím bývá nahrazena libovolná samohláska, která se vyslovuje nezněle. Obvyklé je použití pro přepis cizích slov/jmen např. Carol - Kъpoл. Více se dočtete ve článku Šva.
• Ы (jery, [y]) chybí.

Bulharská abeceda tedy vypadá následovně:

Přepis současně udává i českou výslovnost, s výjimkou písmene х, které se přepisuje h, ale čte se [ch], a výše zmíněného ъ/ă.