Romanizace zápisu geografických jmen - přepis zeměpisných názvů
(tabulky – přepis různých abeced latinkou)   http://www.eki.ee/wgrs/

Transliterace cizích abeced latinkou - http://transliteration.eki.ee/

Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, IPA)
 
Abeceda a výslovnost:   http://cs.wikipedia.org/wiki/Cyrilice

Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se též nazývá azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:

А

Б

В

Г

Д

Е

Ё

Ж

З

И

Й

К

Л

М

Н

О

П

Р

С

Т

У

Ф

Х

Ц

Ч

Ш

Щ

Ъ

Ы

Ь

Э

Ю

Я

malé:

а

б

в

г

д

е

ё

ж

з

и

й

к

л

м

н

о

п

р

с

т

у

ф

х

ц

ч

ш

щ

ъ

ы

ь

э

ю

я

přepis:

a

b

v

g

d

e

ë

ž

z

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

f

h

c

č

š

šč

''

y

'

è

ju

ja

výslovnost:

a

b

v

g

d

je

jo

ž

z

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

f

ch

c

č

š

šč

tvrdý znak

y

měkký znak

e

ju

ja

Přepis ukrajinského písma - http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/UNGEGN/docs/26th-gegn-docs/WP/WP21_Roma_system_Ukraine%20_engl._.pdf

 

Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:

А

Б

В

Г

Ґ

Д

Е

Є

Ж

З

И

І

Ї

Й

К

Л

М

Н

О

П

Р

С

Т

У

Ф

Х

Ц

Ч

Ш

Щ

Ь

Ю

Я

malé:

а

б

в

г

ґ

д

е

є

ж

з

и

і

ї

й

к

л

м

н

о

п

р

с

т

у

ф

х

ц

ч

ш

щ

ь

ю

я

přepis:

a

b

v

h

g

d

e

ě

ž

z

y

i

ï

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

f

ch

c

č

š

šč

'

ju

ja

výslovnost:

a

b

v

h

g

d

e

je

ž

z

y

i

ji

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

f

ch

c

č

š

šč

měkký znak

ju

ja

 

Rusínština se píše cyrilicí, srbští panonští Rusíni občas používají i latinku. Kromě písmen ukrajinské abecedy obsahuje i další, která najdeme v ruštině: má třeba všechna tři I (і, и, ы) i ukrajinské „JI“ (ї); má ukrajinské є i е, ale i ruské ё („JO“). г se čte „h“ jako v ukrajinštině, jako ukrajinština má i přídavné písmeno pro „g“, které se píše ґ (zejména v cizích slovech jako етноґрафія (etnografie)).

 

Přepis běloruského písma - http://unstats.un.org/unsd/geoinfo/UNGEGN/docs/9th-uncsgn-docs/crp/9th_UNCSGN_e-conf-98-crp-21.pdf

Běloruština se píše cyrilicí, existuje však i běloruská verze latinky, která se vytvořila už v 19. století; některé běloruskojazyčně písemné památky jsou psány také arabským písmem (jde o muslimské texty poslovanštělých Tatarů z 16. století; na rozdíl od latinky se arabské písmo už dnes nepoužívá). Běloruská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:

А

Б

В

Г

Д

ДЖ

ДЗ

Е

Ё

Ж

З

І

Й

К

Л

М

Н

О

П

Р

С

Т

У

Ў

Ф

Х

Ц

Ч

Ш

Ы

Ь

Э

Ю

Я

malé:

а

б

в

г

д

дж

дз

е

ё

ж

з

і

й

к

л

м

н

о

п

р

с

т

у

ў

ф

х

ц

ч

ш

ы

ь

э

ю

я

přepis:

a

b

v

h

d

dz

e

ë/jo

ž

z

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

u/ŭ

f

ch

c

č

š

y

'

è

ju

ja

výslovnost:

a

b

v

h

d

dz

je

jo

ž

z

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

w

f

ch

c

č

š

y

(měkký  znak)

e

ju

ja

Srbština - písmem pro zápis srbštiny je cyrilice, používá se však i latinka (v hojné míře např. na internetu). Srbská abeceda je následující:

velké:

А

Б

В

Г

Д

Ђ

Е

Ж

З

И

Ј

К

Л

Љ

М

Н

Њ

О

П

Р

С

Т

Ћ

У

Ф

Х

Ц

Ч

Џ

Ш

malé:

а

б

в

г

д

ђ

е

ж

з

и

ј

к

л

љ

м

н

њ

о

п

р

с

т

ћ

у

ф

х

ц

ч

џ

ш

přepis:

a

b

v

g

d

đ,dj

e

ž

z

i

j

k

l

lj

m

n

nj

o

p

r

s

t

ć

u

f

h

c

č

š

výslovnost:

a

b

v

g

d

e

ž

z

i

j

k

l

ľ

m

n

ň

o

p

r

s

t

č-ť

u

f

ch

c

č

š

Makedonština se píše cyrilicí. Od v Česku známější ruské cyrilice (azbuky) se liší následovně:

  • Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ.
  • Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
  • Е se nečte [je], ale [e].

Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:

velké:

А

Б

В

Г

Ѓ

Д

Е

Ж

Ѕ

З

И

Ј

К

Ќ

Л

Љ

М

Н

Њ

О

П

Р

С

Т

У

Ф

Х

Ц

Ч

Џ

Ш

malé:

а

б

в

г

ѓ

д

е

ж

ѕ

з

и

ј

к

ќ

л

љ

м

н

њ

о

п

р

с

т

у

ф

х

ц

ч

џ

ш

přepis:

a

b

v

g

đ

d

e

ž

dz

z

i

j

k

kj

l

lj

m

n

nj

o

p

r

s

t

u

f

h

c

č

š

Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].

Bulharština - první bulharské prameny jsou psány hlaholicí, ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena cyrilicí, později modernizovanou. Od ruské cyrilice (azbuky), která je v Česku známější, se liší následovně:

Е se nečte [je], ale [e], neměkčí předchozí souhlásku.

  • Ё ([jo]) chybí, někdy se píše ьо.
  • И neměkčí předchozí souhlásku - ди, ти, ни se čte [dy], [ty], [ny].
  • Э (ruské [e]) chybí.
  • Щ se nečte [šč], ale [št].
  • Ъ označuje samohlásku [ə], do latinky se přepisuje jako ă. Tento znak je nazýván „er goljam“ (velký jer) a po úpravě písemné formy jazyka se objevuje na začátku slova zcela výjimečně. Často jím bývá nahrazena libovolná samohláska, která se vyslovuje nezněle. Obvyklé je použití pro přepis cizích slov/jmen např. Carol - Kъpoл. Více se dočtete ve článku Šva.
  • Ы (jery, [y]) chybí.

Bulharská abeceda tedy vypadá následovně:

Velké:

А

Б

В

Г

Д

Е

Ж

З

И

Й

К

Л

М

Н

О

П

Р

С

Т

У

Ф

Х

Ц

Ч

Ш

Щ

Ъ

Ь

Ю

Я

Malé:

а

б

в

г

д

е

ж

з

и

й

к

л

м

н

о

п

р

с

т

у

ф

х

ц

ч

ш

щ

ъ

ь

ю

я

Přepis:

a

b

v

g

d

e

ž

z

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

f

h

c

č

š

št

ă

j

ju

ja

IPA:

a

b

v

g

d

ɛ

ʒ

z

i

j

k

l

m

n

ɔ

p

r

s

t

u

f

x

ts

ʃ

ʃt

ə

ʲ

ju, ʲu

ja, ʲa

Přepis současně udává i českou výslovnost, s výjimkou písmene х, které se přepisuje h, ale čte se [ch], a výše zmíněného ъ/ă.