Tento souhrnný přehled o původu, narůstání, uspořádání, změnách umístění v průběhu staletí a o současném stavu Knihovny Pražské Metropolitní Kapituly (KPMK) byl s použitím dostupných pramenů a vlastních rešerší vypracován jako součást grantu, který Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze získala od Grantové agentury České republiky (GAČR) na projekt „Katalog starých tisků v Knihovně Metropolitní kapituly v Praze".
1. Původ a postupné narůstání knihovny
2. Uspořádání a umístění knihovny
3. Stav knihovny ve 20. století
4. Současný stav knihovny
5. Přehled nynějšího umístění jednotlivých oddělení knihovny a jejich katalogy
1. Původ a postupné narůstání knihovny
Knihovna pražské metropolitní kapituly patří k nejstarším historickým knihovnám v České republice. Nejedná se o běžnou knihovnu se stanovenou výpůjční dobou, ale o historický knižní fond určený pro odborné studium kvalifikovaných badatelů.
Nejstarší část této knihovny tvoří historický archiv. Je to sbírka důležitých dokumentů, které se týkají svatovítské kapituly a katedrály. Nejstarší dochovaný originál pergamenové listiny je z roku 1177, ale jsou tu i opisy starších listin – už od roku 1052.
Mnoho listin pochází z činnosti administrátorů pražského arcibiskupství, které v době sedisvakance v letech 1421 až 1561 volila ze svého středu metropolitní kapitula, aby v jejím zastoupení spravovali záležitosti pražské arcidiecéze. Vystřídalo se celkem 20 členů kapituly a většinou působili současně dva.[1]
Spolu s archiváliemi shromažďovala kapitula odedávna také zpočátku rukopisné a později tištěné knihy. Tyto spisy sloužily pro osobní studium jejích členů. Je však známo, že hned po zřízení pražského biskupství (po roce 973) zahájila při pražské katedrále svou činnost také katedrální škola, která už v 11. století dosáhla evropské úrovně a přitahovala studenty i z okolních zemí. Členové kapituly pořizovali knihy také pro tuto školu. Už tehdy a také v pozdější době byly hlavním zdrojem přírůstků dary a odkazy především členů kapituly. Zejména někteří z nich vlastnili na svou dobu velmi početnou sbírku knih.
Bylo také třeba pořizovat a obnovovat texty potřebné pro konání bohoslužeb. Jeden z pokračovatelů Kosmovy kroniky uvádí, že bylo třeba nahradit stářím už opotřebované bohoslužebné texty a kapitulní děkan Vít[2] dal vlastním nákladem pořídit nové.[3]
Ze starých inventářů svatovítského kostela se dozvídáme, jak kapitulní knihovna postupně rostla. V roce 1354 je uvedeno 186 svazků (v odstavci „De libris officii“ 35 a v odstavci „Inventarium librorum“ 151).[4] O rok později už jich je 225 (v odstavci „Inventarium librorum officii“ 41 a v odstavci „Inventarium aliorum librorum“ 184).[5]
Inventář svatovítské katedrály z roku 1387 rozděluje už knihy do skupin: „libri officiorum matutinalium“ 17, „libri gradualium“ 9, „missalia“ 16, „evangelia et epistolae“ 5, v odstavci bez nadpisu (žaltáře, viatiky, agendy a j.) 16, „libri theologiae“ 26, „librii omeliarum“ 24, „libri evangeliorum“ 8, „libri epistolarum“ 8, „libri doctorum“ 46, „libri cronicarum“ 5, v odstavci bez nadpisu (kancionály, graduály a j.) 7, „libri passionalium et sermonum“ 18, „libri decretorum“ 46, „libri decretalium“ 18, „libri artium“ 24, v odstavci bez nadpisu (ordinaria, benedictionalia a pod.) 15; celkem 269 knih.[6]
V roce 1414 odkázal knihovně metropolitní kapituly větší část své knihovny kanovník Adam Benešův z Nežetic[7]; text jeho závěti je uložen mezi listinami archivu metropolitní kapituly (sign. XXVI, 1).[8] Nejvíce rukopisů přibylo do knihovny v 15. století, mnohé z nich jsou označeny jmény jejich bývalých majitelů.[9] Jméno Jana Herttemberga z Lokte[10] je uvedeno na 172 (181) rukopisech a 33 inkunábulích. Děkan Prokop z Kladrub[11] daroval 62 (70) kodexů, Jan z Bochova[12] 15 (jsou značeny jménem: Bochow, Bochowecz, Bochowecz, Bacowecz, Bochawe, Wochow)[13], Jan z Dubé[14] 13 (spolu s Jiřím Tomášovým, děkanem kapituly u Všech svatých darovali knihovně, celkem 17 rukopisů[15]), Hilarius z Litoměřic[16] 12, Václav Hajdyš z Telče[17] 9, Václav z Krumlova[18] 8, Blažej z Plané[19] 8 a několik prvotisků, Stanislav z Velvar[20] 7, Václav Křižanovský[21] 6 a Martin řečený Caritas[22] 2. Některé rukopisy byly získány ze zaniklých klášterních knihoven: z kláštera Ostrovského 4, z kláštera Zderazského 4, z kláštera Roudnického 3, z kláštera Zbraslavského 3, z kláštera kartouzského u Prahy 2, z kláštera Břevnovského 2; a po jednom rukopisu z dominikánského kláštera v Litoměřicích, z kláštera sv. Apolináře v Sadské, z kláštera Nepomuckého a z kláštera u Svaté Dobrotivé.[23]
Z pozůstalosti probošta Hanuše (Jana) z Kolovrat[24] získala kapitulní knihovna 10 inkunábulí, po Janu Herttembergovi z Lokte[25] je v knihovně 33 prvotisků s jeho rukopisnými poznámkami a dodatky, několik prvotisků darovali Kašpar Arsenius z Radbuzy[26], Eliáš Kolbius (Colbius) z Kolumberku[27], Ondřej Klement Kokr (Kocker) z Kockengernberku[28], Jan (Podbradský) z Puchova[29], Václav z Plané[30], Pavel Theofil Proxa de Pressa (Broxa de Bressa)[31], Bartoloměj Grandiska Rodlender[32] Jan Ondřejův z Horšovského Týna[33], Kašpar z Tachova (de Nova Domo)[34], Václav Picentinus z Wolfenburku[35] Václav Frind[36] a Antonín Podlaha[37]. Několik inkunábulí se do kapitulní knihovny dostalo z někdejší koleje Karla IV. a nepochybně koupí přišly do knihovny také některé inkunábule ze zrušených klášterů: Svatojiřského v Praze, z kláštera Sedleckého (6), Zbraslavského, Plasského, Karlovského a Třeboňského.[38]
Na svou dobu neobvykle bohatou knihovnu vlastnil kapitulní probošt Jiří Barthold Pontan z Breitenberku.[39] Rozhodl se odkázat tuto knihovnu metropolitní kapitule a vyžádal si od papeže Pavla V. vydání apoštolského listu na ochranu uchování její celistvosti.[40] Knihovna metropolitní kapituly tak získala 93 (101) rukopisných kodexů označených jeho jménem[41] a 149 prvotisků[42].
Dodatečná poznámka: Ve druhém svazku doplňků k seznamu členů pražské metropolitní kapituly (Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVIII, Pragae 1925.) uvádí dr. Podlaha více jmen dárců a větší počet svazků, které od nich kapitulní knihovna získala.
Podobným způsobem, z odkazů členů metropolitní kapituly i některých dalších významných osobností, přibývalo také knih vydávaných tiskem. Stejně je tomu i nyní. V poslední době však z odkazů přicházejí do knihovny staré tisky už jen zcela výjimečně. Přímým nákupem knih je knihovna doplňována pouze při mimořádných příležitostech.
2. Uspořádání a změny umístění knihovny
Archiv i knihovna byly uchovávány nejprve ve svatovítské katedrále. Nejstarší známá zmínka o místě, které pro ně bylo určené je v už zmiňovaném testamentu kanovníka Adama Beneše z Nežetic, sepsaném v roce 1414. Z této listiny se dovídáme, že knihovna byla v té době uchovávána nad sakristií. Knihy byly zapůjčovány ke studiu a zacházelo se s nimi jako s něčím, co mělo velkou hodnotu.[43] Koncem 15. století byly některé knihy uloženy také nad kaplí sv. Václava.[44]
V neklidných dobách bylo nutné ukrývat důležité spisy i na jiných místech, například na hradě Karlštejně (1420–1454),[45] na arcibiskupském hradě v Roudnici (1464),[46] některé dokumenty a knihy byly odvezeny až do dnes už neexistujícího benediktinského kláštera na těžko přístupném skalním ostrohu v Ojvíně u Žitavy (Zittau) a zůstaly tam od roku 1421 až do konce 15. století.[47]
Když nastalo klidnější období, vrátily se archiválie i knihy zpět do katedrály a byly umístěny v místnosti nad kapitulní síní, která přiléhá k západní straně velké kostelní věže.[48] Při rozsáhlém požáru, který dne 2. června 1541 zachvátil celé Hradčany i katedrálu, došlo k velkým ztrátám archiválií i knih.[49] To, co zbylo, bylo uloženo v dolejší místnosti, která pak sloužila jak pro zasedání kapituly, tak i pro uchovávání archivu a knihovny. V roce 1551 pořídil kapitulní děkan Valentin Han (Hahn)[50] seznam důležitých dokumentů, které se podařilo shromáždit a zachránit.[51]
Válečné události, které i později často sužovaly střední Evropu, si několikrát vynutily stěhování vzácných předmětů do relativního bezpečí.Archivní dokumenty uvádějí i některá další místa, kde byly důležité spisy spolu s vzácnými předměty ze Svatovítského pokladu ukrývány.[52] Pražská katedrála nezůstávala ušetřena a docházelo i k záměrnému zpustošení jejího vnitřního zařízení.[53]
Na začátku 17. století dal probošt Jiří Barthold Pontan z Breitenberku (1594–1614)[54] přestěhovat archiv a knihovnu do budovy kapitulního děkanství ve Vikářské ulici vedle katedrály.[55] A tehdejší děkan kapituly Kašpar Arsenius z Radbuzy[56] se svým rozvážným jednáním zasloužil o to, že byly v době bouřlivých událostí po roce 1618 uchráněny před pohromou.[57]
V druhé polovině 17. století společně vstoupili do kapituly Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (Pessina de Czechorod)[58] a Christianus Augustin Pfalz ab ricz[59]. Oba intenzivně pracovali v archivu a v knihovně a zanechali tam velké množství vlastní rukou psaných poznámek a doplňků. V archivu je uložen důkladně zpracovaný návrh úpravy stanov metropolitní kapituly,[60] jímž v roce 1693 na přání kapituly Augustin Pfalz přizpůsobil kapitulní stanovy z doby Arnošta z Pardubic[61].
Když se v roce 1704 stal děkanem kapituly Adam Ignác Mladota ze Solopisk,[62] rozhodl se provést vlastním nákladem rozsáhlou přestavbu domu ve Vikářské ulici, čp. 37. Knihovna a archiv byly proto přestěhovány zpět do katedrály a uloženy v prostoru nad sakristií; tam je v roce 1713 důkladně prohlédnul, očistil a urovnal Jan Tomáš Vojtěch Berghauer, kaplan kapitulního děkana Pavla Josefa Antonína Axlara,[63] z jehož pověření prováděl v letech 1711 až 1713 novou úpravu některých relikviářů, oddělil rukopisy od ostatních knih a sepsal o tom podrobnou zprávu.[64] V roce 1715 provedl kapitulní děkan Godefridus Herbst[65] stavební úpravu kapitulní síně[66] a knihovna i archiv se vrátily tam, kde byly až do začátku 17. století. Na tomto místě pak zůstaly až do šedesátých let 19. století.[67]
Práci v knihovně a v archivu řídili a také sami s archiváliemi a knihami pracovali vždy aspoň jeden, ale často dva členové metropolitní kapituly. V posledních třech desetiletích 18. století soustředili pozornost na katalogizování archivu. Jan Nep. František Xav. John[70] a Jan František de Paula Kugler[71] kompletně uspořádali a opatřili rejstříky oddělení archivu až do písmene M. V roce 1783 John, už jako děkan, a Jan Michael eques Warlich de Bubna,[72] který od roku 1781 nahradil kanovníka Kuglera, přesvědčili ostatní členy kapituly, že významná díla uložená v knihovně metropolitní kapituly je třeba začít vydávat tiskem.[73] Úkol pracovat na uskutečňování tohoto záměru finančně podporovaného kapitulou byl svěřen Františku Martinovi Pelzelovi a Josefu Dobrowskému. V letech 1783 a 1784 vyšly první dva svazky pod názvem „Scriptores rerum Bohemicarum.“[74]
Warlich de Bubna urovnal knihy v knihovně a dohledal nezvěstné, zároveň pokračoval v uspořádání kapitulního archivu od písmene N až do písmene R a zpracoval chronologický přehled významných archiválií od roku 1200 do roku 1789. V roce 1789 sestavil a sepsal také „Canon capituli“, obsahující životopisné údaje členů metropolitní kapituly od nejstarší doby. Od roku 1787 mu začal pomáhat Jan Jakub Goskho (Gostko, Goskcho, Kostko) de Sachsenthal;[75] uspořádal archiv od písmene R do konce, zařadil do příslušných oddělení nově vzniklé spisy a zpracoval abecední přehled celého archivu.
V 19. století pracovali pro archiv a knihovnu Jan Nep. Medlín,[76] Albert Küffer eques de Asmannsvilla[77] a Antonín Ludvík Frind.[78] V letech 1876 až 1883 pracoval na katalogizaci rukopisů metropolitní kapituly Adolf Patera.[79]
V 60. letech, kdy bylo rozhodnuto o dostavbě katedrály a připravovalo se staveniště,[80] bylo nutné vyklidit prostor pod velkou věží a knihovna i archiv se opět přestěhovaly do domu ve Vikářské ulici, čp. 37, dřívějšího kapitulního děkanství. Tam v letech 1871–1872 kanovník Frind za pomoci Václava Lešera a tří opisovačů zhotovoval zevrubný katalog listin archivu. Listinný materiál uložili v 275 krabicích; signatura této části archivu obsahuje římskými číslicemi označenou krabici a arabskými číslicemi vyjádřené pořadí v ní uložených listin (např. XXII, 5). Listiny jsou zapsány s krátkými regesty. Mimo to sestavil Frind abecední index osobních a místních jmen. Podobně jsou značené také archivní kodexy; s tím rozdílem, že před číslicemi je vždy uvedena zkratka Cod. (např. Cod. XXII, 5).[81]
Pro nedostatek místa v této budově předložil Frind 10. listopadu 1873 kapitule návrh na přesídlení archivu a knihovny do severního traktu kanovnického domu na Hradčanském náměstí, čp. 62/10.[82] Kapitula tento návrh přijala a přestěhování se uskutečnilo v následujícím roce 1874.[83]
Také knihy vydané tiskem po roce 1500, včetně postinkunábulí, rozdělil podle vědních oborů. Toto rozdělení zůstává nezměněné až do současné doby. Signatura obsahuje velké písmeno označující oddíl podle obsahu, malé písmeno latinské nebo řecké abecedy označující části jednotlivých oddílů a číslice vyjadřující pořadí knih v jednotlivých částech (např. A b 22 nebo B α 22 nebo C d γ 22).
Přestože kanovník Frind postupoval při práci velmi pečlivě, docházelo k některým nedůslednostem, zejména při zařazování knih do oddílů podle jejich obsahu. Zavinila to zřejmě nutnost ukládat knihy při stěhování průběžně do nových regálů a poměrně krátký čas na revizi jejich zařazení. Samo vyčlenění inkunábulí a jejich nové uspořádání si muselo vyžádat hodně času a odchod kanovníka Frinda jako biskupa do Litoměřic ukončil jeho práci v knihovně pražské metropolitní kapituly.
3. Stav knihovny ve 20. století
Když péči o archiv a knihovnu v roce 1904 převzal dr. Antonín Podlaha,[84] ukázalo, že i prostor upravený pro knihovnu v domě čp.62/10 je velmi těsný a nemohou zde být natrvalo pohromadě všechna oddělení knihovny i archivu. V roce 1905 byl tento prostor rozšířen o dvě místnosti připojené ze sousedního domu čp.63/9, jednu v přízemí a jednu v patře, a předsíň v přízemí byla uzavřena železnou mříží s mřížovými dveřmi.[85] Historický archiv a oddělení rukopisů pak byly v roce 1926 přestěhovány do nově upravené dřívější kapitulní síně pod velkou věží v katedrále.[86]
Samostatnou součástí historického archivu je sbírka hudebnin, převážně z 18. století a z 1. poloviny 19. století; byla proto přestěhována spolu s archivem. Původně to byla malá sbírka obsahující 670 čísel.[87] Z na podzim roku 1923 vyklizené Wohlmutovy kruchty k této sbírce připojil dr. Podlaha značné množství dosud nezkatalogizovaných hudebnin ze starší doby a během let 1924–1925 vše nově uspořádal v abecedně podle jmen autorů sestaveném katalogu.[88] V úvodu k tomuto katalogu uvedl také stručné dějiny pěveckého a hudebního sboru z doby, z níž tyto hudebniny pocházejí.[89] Menší sbírku novějších, dosud užívaných hudebnin spravuje regenschori svatovítského kůru.
Do prostřední místnosti uvolněného přízemí v zadním traktu domu čp. 62/10 se přestěhovalo oddělení inkunábulí,[90] místnost vlevo sloužila jako depozitář a v místnosti vpravo se shromažďovaly nové přírůstky před jejich zařazením. V šesti místnostech prvního poschodí zůstaly pouze knihy vydané tiskem po roce 1500.
Velkou péči věnoval Dr. Podlaha také katalogizaci rukopisných kodexů, které jsou součástí historického archivu,[92] v němž na začátku uvádí přehled krabic s listinami, pořízený kanovníkem Antonínem Frindem.[93]
V letech 1924–1926 provedl podrobný popis prvotisků a vydal tiskem jejich katalog;[94] rozdělení do skupin podle vědních oborů a signatury ponechal nezměněné, jak je zavedl Frind.[95]
Při přípravě soupisu rukopisného oddělení knihovny[96] ponechal rozdělení a signatury zavedené kanovníkem Waldsteinem v 2. polovině 18. století, rozšířené v letech 1869–1879 Antonínem Frindem o skupinu: P. Liturgica a v roce 1902 na začátek katalogu zařazenými sedmi ciméliemi ze Svatovítského pokladu.[97]
V polovině 20. století pracovali nějaký čas v archivu metropolitní kapituly Dr. Václav Bartůněk[98] a po něm Dr. Jaroslav Eršil, který spolu s Dr. Jiřím Pražákem připravil a vydal tiskem podrobně zpracovaný katalog listin uložených v kapitulním archivu, od nejstarších až do roku 1561.[99]
Na základě rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky bylo v roce 1957 oddělení rukopisů knihovny metropolitní kapituly přestěhováno spolu s historickým archivem a sbírkou hudebnin z bývalé kapitulní síně pod velkou věží katedrály do Archivu Pražského hradu.[100] Uložení těchto tří oddělení knihovny metropolitní kapituly v Archivu Pražského hradu bylo v roce 2002 legalizováno uzavřením smlouvy o výpůjčce mezi Metropolitní kapitulou u sv. Víta a Správou Pražského hradu, která je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky.[101]
V rámci katalogizace hudebních děl v Čechách a na Moravě pracoval v archivu Dr. Jiří Štefan a několik let připravoval podrobný katalog hudební sbírky s notovými zápisy incipitů jednotlivých skladeb.[102] Na straně 14 až 33 uvádí „Nástin dějin svatovítského kůru“, který sestavila vedoucí Archivu Pražského hradu prom. hist. Marie Kostílková.
Po smrti biskupa Podlahy[103] se v odděleních prvotisků a knih vydaných po roce 1500, která jsou v zadním traktu kanovnického domu na Hradčanském náměstí, přestalo pracovat a tato část knihovny metropolitní kapituly se na dlouhou dobu stala spíše uzavřeným depozitářem.
Na zasedání metropolitní kapituly před vánočními svátky v roce 1992 požádali její členové prof. ThDr. Jana Matějku[104], aby převzal péči o kapitulní knihovnu a archiv. V následujících třech letech se postupně seznamoval s lískovými i foliantovými katalogy a s reálným stavem celého knižního fondu. Ukázalo se, že počet knih, které se nepodařilo dohledat, je poměrně velmi malý. Knihovna byla sice uchráněna nenávratných ztrát, které během minulých desetiletí postihly a zdevastovaly většinu církevních knihoven, ale protože se v ní téměř 60 let pravidelně nepracovalo, pokrývala všechno silná vrstva prachu a dřevěné regály byly silně napadené červotočem. Na mnoha místech byly promáčené stropy a při větším dešti někde i zatékalo. Orientační průzkum celkového stavu ukázal, že střešní konstrukce budovy a z velké části i stropů, jsou napadeny dřevokaznými houbami, a je proto nutné provést jejich generální opravu.V roce 1996 odešel děkan kapituly, biskup František Václav Lobkowicz,[105] do nově zřízené ostravsko-opavské diecéze a v září byl novým děkanem zvolen arcijáhen Matějka. Jeho první starostí bylo nechat připravit aspoň předběžný projekt na odstraňování havarijního stavu prostor knihovny. Přitom se zjistilo, že rozsah poškození je ještě podstatně větší, než se původně zdálo.
Každou místnost bylo nutné vystěhovat, protože houbou napadené stropní nosné trámy musely být (někde až 2 m od obvodových zdí) nahrazeny novými. Přitom byla provedena rekonstrukce elektroinstalace, do té doby vedené jen povrchově, a po vybílení stěn a stropu byly ošetřeny podlahy. Teprve potom došlo k vrácení restaurovaných regálů na původní místa. Většinu nosných polic bylo nutné nahradit novými a po očištění od nánosu prachu byly do nich zpět uloženy knihy. Nosné trámy pod dlaždicemi podlahy ve velké vstupní místnosti v prvním poschodí byly v tak dezolátním stavu, že musely být vyměněny. V přízemí bylo oddělení inkunábulí přestěhováno do samostatné místnosti s klenutým stropem a tento prostor byl oddělen novými železnými bezpečnostními dveřmi. Úpravy v interiéru se protáhly až do roku 2002.
V roce 2003, kdy bylo možné začít s přípravou na digitalizaci katalogu, byl pořízen soupis dosud nezařazených knih, které se v knihovně během posledních více než 60 let nashromáždily z různých pozůstalostí. Tento soupis je od počátku ukládán v počítači jako strukturovaný seznam, aby ho bylo možno použít pro digitalizovaný katalog.
Knihy vydané tiskem po roce 1500 (včetně postinkunábulí) byly dosud evidovány pouze rukou psanými katalogy. Abecední lístkový katalog je uložený v 72 krabicích, starý foliantový rukopisný katalog v knižní vazbě má 3 svazky a po Frindem provedené inovaci rozdělení podle vědních oborů a zavedení nových signatur byl sepsán nový foliantový katalog svázaný do 28 částí.
Při digitalizaci katalogu tohoto oddělení knihovny byl obsah dosavadních rukopisných katalogů sloučen a uložen jako strukturovaný zápis, připravený k uložení do vhodné softwarové databáze.
Během roku 2003 se objevil PhDr. Jiří Kroupa a jako předseda správní rady „Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě“ (Association for Central European Cultural Studies), nabídnul knihovně metropolitní kapituly smlouvu o spolupráci. Na základě této smlouvy,[106] kterou za kapitulu podepsal probošt, biskup Václav Malý[107], poskytla kapitula této nadaci bezplatně prostor pro uložení jejich knižních fondů. Nadace se zavázala bezplatně dát do knihovny metropolitní kapituly server s databázovým programem pro uložení digitalizovaného katalogu knihovny a poskytnout svou pomoc při jeho pořizování.
Metropolitní kapitula získala od Grantové agentury České republiky (GAČR) na projekt „Katalog starých tisků v Knihovně Metropolitní kapituly v Praze“ grant rozvržený na tříleté období 2005–2007. Dr. Kroupa se přihlásil jako spoluřešitel grantu a jím nabízená spolupráce vypadala velmi slibně, ale s odstupem času začalo docházet k vážným problémům. Stále oddalované poskytnutí serveru do kapitulní knihovny přivedlo děkana kapituly k myšlence obrátit se v této věci přímo na české zastoupení Microsoftu. Reagovali velmi rychle a poskytli do knihovny k bezplatnému užívání Microsoft Windows Small Business Server 2003 s příslušnými licencemi klientského přístupu. Nadace však ani přes mnohé urgence slibovaný databázový program pro uložení katalogu knihovny metropolitní kapituly nedodala.Při konzultaci týkající se databázové katalogizace starých tisků varovali odborní pracovníci Národní knihovny před jakýmikoli pokusy o zavádění databáze proprietárního charakteru. Nezbytným požadavkem musí být plná kompatibilita s ostatními dnes už zavedenými knihovnickými systémy. Důležitou podmínkou je také průběžná aktualizace zaručená výrobcem programu a možnost perspektivního vývoje s ohledem na rychle se vyvíjející základní počítačové programy. Tyto podmínky splňuje a pro použití v naší knihovně se ukazuje jako nejvhodnější knihovní systém Clavius přizpůsobený pro práci se starými tisky podle požadavků Strahovské knihovny, kde s ním už několik let pracují.V říjnu 2009 objednala tedy metropolitní kapitula od firmy LANIUS, s. r. o., z Tábora, internetový knihovní systém WWW katalogu Clavius, verzi SQL, s licencí do 50.000 svazků, v rozsahu čtyř modulů: WWW katalog pro informace; Analytický popis článků, ostatní dok.; Vyhledávání a rešerše pro knihovníky; Z39.50 client. Se zápisem ve formátu UNIMARC. Po nainstalování a zprovoznění tohoto knihovního systému provedli pracovníci firmy Lanius převod strukturovaného zápisu připraveného v textovém editoru Microsoft Word do katalogu Clavius.
Digitalizované seznamy vznikly přepisem abecedního lístkového katalogu (72 krabic) a tematických katalogů v knižní podobě (3 svazků starého a 28 svazků nového uspořádání). Výchozí materiály pro počítačový přepis však vznikaly v rozmezí více než jednoho století. Jejich uspořádání i rozsah zápisu dat se proto dost liší. Jména autorů a místní názvy uvádějí staré tisky v mnoha různých variantách, které při zapisování do katalogových seznamů nebyly vždy respektovány. Při několika namátkových kontrolách se též ukázalo, že některé z těchto zápisů se neshodují s textem uvedeným na titulním listu. Všechny tyto odlišnosti, způsobené rozdílným přístupem ke katalogizaci nebo omylem zapisovače, bude nyní nutné postupně revidovat a opravit. Teprve potom bude možné zpřístupnit katalogovou databázi. Dokončení nezbytné revize provedených zápisů si nutně vyžádá delší dobu soustavné pečlivé práce.
|
404/05/2206 |
Řešitel: Jan Matějka |
|
|
Název: Katalog starých tisků v Knihovně Metropolitní kapituly v Praze |
||
|
Doba řešení: 3 roky |
Náklady celkem: 597 tis. Kč. |
Splnění cílů: splněno s výhrad. |
|
Výsledky: Zamýšleným cílem tohoto grantového projektu bylo:1) Podat kompletní přehled o původu, narůstání, uspořádání, změnách umístění v průběhu staletí a o současném stavu Knihovny Metropolitní kapituly v Praze. 2) Digitálně zpracovat dosud nezveřejněný katalog jejího oddělení starých tisků. 3) Zpřístupnit katalog starých tisků (1500-1800) on line na internetu a následně ho vydat tiskem. Ad 1) S použitím dostupných pramenů a vlastních rešerší se podařilo zpracovat historicky vůbec první ucelený souhrnný pohled na tuto jednu z nejstarších knihoven. Ad 2) Dílčí rukou psané kartotéční a foliantové katalogy byly sjednoceny, digitalizovány v podobě strukturovaných dat a uloženy v tabulkovém formátu na CD. Ad 3) Zpřístupnění on line na internetu a vydání tiskem bude možné až se Metropolitní kapitule, příjemci grantu, podaří získat k tomu potřebnou softwarovou databázi. Proč se tak dosud nestalo, uvádí řešitel grantu v části ZC této závěrečné zprávy. Výsledky jsou předány spolu s písemným výtiskem závěrečné zprávy. |
||
|
Hodnocení: U projektu byl povolen půlroční odklad závěrečné zprávy, která je prof. Matějkou zpracována velmi zevrubně a odpovědně. Bohužel z ní plyne, že již v průběhu trvání projektu docházelo ke komplikacím ve spolupráci se spoluřešitelem dr. Kroupou. Ten neposkytl server, jak dle svého příslibu měl, čímž znemožnil jeho publikování on line - v tomto ohledu tedy není projekt splněn. I odklad byl poskytnut na základě slibu dr. Kroupy, že vše zajistí, což se nestalo. Je třeba upozornit, že nejde o první problematickou účast dr. Kroupy v grantovém projektu. Informace o problémech se ovšem neprojevily v dílčích zprávách, na straně druhé k finalizaci mělo dojít až třetího roku, takže řešitel zřejmě nenabyl podezření týkající se neseriózního jednání ze strany spoluřešitele. |
||
5. Přehled nynějšího umístění jednotlivých oddělení knihovny a jejich katalogy
Knihovna pražské metropolitní kapituly je rozdělena na tato oddělení:
Oddělení zapůjčená do správy Archivu Pražského hradu
- a) Historický archiv
- b) Sbírku starých hudebnin
- c) Rukopisné kodexy
Oddělení uchovávaná v domě čp. 62/10 na Hradčanském náměstí
- d) Prvotisky
- e) Knihy vydané tiskem po roce 1500
Spisy uchovávané v domě čp. 48 na 3. hradním nádvoří – Staré proboštství
- f) Novější archiválie, registraturu
Hudebniny uchovávané v domě čp. 47 – Mladotův dům
- g) Sbírku dosud při bohoslužbách užívaných hudebnin
Oddělení zapůjčená do správy Archivu Pražského hradu:
a) Historický archiv
Catalogus codicum manu scriptorum, qui in archivio capituli metropolitani Pragensis asservantur.[108]
Tento katalog rukopisných kodexů uchovávaných v oddělení historického archivu sestavil a vydal tiskem Dr. Antonín Podlaha, na začátku v něm uvádí přehled krabic s listinami, pořízený kanovníkem Antonínem Ludvíkem Frindem.
Archiv pražské metropolitní kapituly. Katalog listin a listů.[109]
Jaroslav Eršil a Jiří Pražák zpřesnili a doplnili Frindův rukopisný inventář archivních listin a vydali tiskem tento katalog rozdělený do dvou dílů: 1. díl, do roku 1419 a 2. díl, od 1420 do 1561.
b) Sbírka starých hudebnin
Ecclesia metropolitana Pragensis. Catalogus collectionis operum artis musicae.[110]
Dr. Jiří Štefan navázal na Podlahovo dílo[111] a zpracoval tento katalog doplněný notovými zápisy incipitů jednotlivých skladeb: část I. (A-K), část II. (L-Z).
c) Rukopisné kodexy
Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské.[112]
Dr. Antonín Podlaha ponechal rozdělení a signatury zavedené kanovníkem Waldsteinem v 2. polovině 18. století a rozšířené v letech 1869–1879 Antonínem Frindem; při zpracování 1. dílu (A-E) navázal na práci Dr. Adolfa Patery, 2. díl (F-P) připravil samostatně.
Doplňky a opravy k Soupisu rukopisů knihovny metropolitní kapitoly Pražské.[113]
Obsahuje poznámky Dr. Antonína Podlahy k některým údajům uvedeným v 1. a 2. dílu.
Oddělení uchovávaná v domě čp. 62/10 na Hradčanském náměstí:
d) Prvotisky
Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur.[114]
Dr. Antonín Podlaha provedl podrobný popis prvotisků; Frindem zavedené rozdělení do skupin podle vědních oborů a signatury ponechal nezměněné.
e) Knihy vydané tiskem po roce 1500
Digitalizovaný katalog tohoto oddělení knihovny metropolitní kapituly byl uložen jako strukturovaný zápis, připravený k zavedení do vhodné softwarové databáze. Převedení do tabulkového formátu umožnilo sloupcové řazení a prohlížení tohoto strukturovaného zápisu už v této podobě. Dnes knihovna pražské metropolitní kapituly používá software knihovního systému Clavius od firmy Lanius.
Uspořádání celého tohoto oddělení knihovny, rozdělení podle vědeckých oborů i signatury zůstávají nezměněné, jak je v sedmdesátých letech 19. století zavedl Frind. Až do Podlahovy smrti (+ 1932) byly nové přírůstky průběžně zařazovány do tohoto systému.
Z knih, které se od té doby v knihovně z různých pozůstalostí nashromáždily, se sem přidávají pouze staré tisky. Ostatní knihy jsou zatím registrované odděleně.
Spisy uchovávané v domě čp. 48 na 3. hradním nádvoří – Staré proboštství:
f) Novější archiválie, registratura
Seznam archiválií uložených v kanceláři metropolitní kapituly
Tento strojem psaný seznam je nyní uložen rovněž v digitalizované podobě. Archiválie sloužící občas ještě provozu kanceláře Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, jsou uložené ve skříních a označené podle očíslovaných přihrádek a svazků listin (Fach./Fasc.).
Registratura obsahuje projednávané záležitosti uspořádané podle čísel jednacího protokolu. Od 1. 1. 1997 je jednací protokol vedený na počítačovém programu.
Hudebniny uchovávané v domě čp. 47 – Mladotův dům:
g) Sbírka dosud při bohoslužbách užívaných hudebnin
Sbírka hudebnin svatovítského kůru
Tato sbírka obsahuje notový materiál dosud při bohoslužbách užívaných hudebnin, které má ve správě regenschori svatovítského kůru. Také tato sbírka je opatřena soupisem.
[1] Jan z Kralovic (1421–1431), Jan z Dubé (1421–1444), Šimon z Nymburka (1431–1450), Prokop z Kladrub (1444–1450), Václav z Krumlova (1450–1460), Mikuláš z Krumlova (1450–1458), Hilarius z Litoměřic (1460–1469), Jan z Krumlova (1460–1481), Hanuš z Kolovrat (1469–1483, Václav z Plané (1481–1484), Pavel Pouček (1484-1498), Ambrož z Plzně (1498–1512), Blažej z Plané (1498–1501), Jan Žák (1512–1526), Mikuláš Houska (1524–1531), Jan Fabri (1525–1531), Arnošt ze Štejnic (1525–1542), Valentin Han ze Stříbra (1542–1555), Jan z Pouchova (1542–1555) a Jan Píšek čili Scribonius z Horšova (1555–1561) – srov. Český slovník bohovědný, I, str. 88–89, uspořádali Dr. Josef Tumpach a Dr. Antonín Podlaha, vydal Václav Kotrba v Praze 1912.
[2] Kanovník 1225, děkan 1241, zemřel 1271: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 11–15.
[3] „Erant enim libri antiqui usuales et simplices, quidam etiam vetustate consumpti, inutiles, nulum fructum proferentes, per quos error et confusio frequens in officio divino accidebat. Sunt autem hi libri, qui conscripti sunt Viti decani pretio et expensis: missalia, gradualia, antifonaria, musica, psalteria, hymnaria, collectaria, baptisteria, breviaria et alii plures sermonum libri,…“: tamtéž, str. 12; cituje Fontes rerum Bohemicarum, II, 321–325.
[4] Dr. Antonín Podlaha – Eduard Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, Praha 1903, str. VII a X-XI.
[5] Tamtéž, str. XXIII-XXV.
[6] Tamtéž, str. XLIX-LIII; srov. Dr. Antonín Podlaha, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, II, Praha 1922, str. V.
[7] Kanovník 1398, zemřel 1414: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 68.
[8] Srov. tamtéž, str. 68–76; viz též Inventarium bibliothecae Adami de Nežetic (v archivním kodexu Cod IX, f. 31a-31b) a Consignatio eorum, qui libros de bibliotheca hac mutuo acceperunt (tamtéž, f. 32a): Dr. Antonín Podlaha, Catalogus codicum manu scriptorum, qui in archivio capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1923, str. 142.
[9] Dr. Antonín Podlaha, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, II, Praha 1922, str. V-VI.
[10] Kanovník 1480–1498: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 108; srov. Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVIII, Pragae 1925, str. 8.
[11] Kanovník 1431, děkan 1442–1450, zemřel v Plzni 1453: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 84; srov. Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVIII, Pragae 1925, str. 5.
[12] Kanovník 1448–1470: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 89.
[13] Srov. Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVIII, Pragae 1925, str. 6.
[14] Kanovník 1419, děkan 1431, zemřel 1442: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 83.
[15] Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVIII, Pragae 1925, str. 5.
[16] Kanovník 1453, děkan 1462–1468: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 90.
[17] Kanovník 1468–1488: tamtéž, str. 105.
[18] Kanovník 1451, děkan 1452–1460: tamtéž, str. 90.
[19] Kanovník 1480, zemřel 1531: tamtéž, str. 109.
[20] Kanovník 1463, scholastik 1483–1485: tamtéž, str. 596.
[21] Kanovník 1464–1467: tamtéž, str. 94–95.
[22] Arcijáhen Žatecký kolem roku 1446: Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVIII, Pragae 1925, str. 5.
[23] Dr. Antonín Podlaha, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, II, Praha 1922, str. VI.
[24] Kanovník 1467, probošt 1468–1483: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 95.
[25] Kanovník 1480–1498: tamtéž, str. 108.
[26] Kanovník 1601, děkan 1614–1629: tamtéž, str. 152.
[27] Kanovník 1628, probošt 1642–1646: tamtéž, str. 164; Dr. Antonín Podlaha, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 7.
[28] Kanovník 1628, děkan 1639–1650: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 165.
[29] Kanovník 1536, arcijáhen 1549: tamtéž, str. 119.
[30] Kanovník 1479, arcijáhen 1479, zemřel 1488: tamtéž, str. 101.
[31] Kanovník 1674, scholastik 1692, zemřel 1693: tamtéž, str. 220.
[32] Kanovník 1640, zemřel 1643: tamtéž, str. 168.
[33] Kanovník 1492, děkan 1511–1523: tamtéž, str. 110.
[34] Kanovník 1502: tamtéž, str. 111.
[35] Děkan 1524–1548: tamtéž, str. 118.
[36] Kanovník 1890, episcopus titularis Gadarensis 1901, děkan 1906, probošt 1907–1932: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 354.
[37] Kanovník 1903, archivář a knihovník 1904, episcopus titularis Paphiensis 1920, děkan 1931, zemřel 1932: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 377; Dr. Antonín Podlaha, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 38; Suppl. II, op. XVII, Pragae 1925, str. 37; Suppl. III, op. XXI, Pragae 1928, str. 40; Suppl. IV, op. XXV, Pragae 1931, str. 75. Získal a kapitulní knihovně daroval 6 prvotisků (sign. I 83 až 88): Dr. Antonín Podlaha, Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XX, Pragae 1926, str. 113.
[38] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XX, Pragae 1926, str. III-IV.
[39] Kanovník 1583, děkan 1586, probošt 1594, zemřel 1614: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 137; Dr. Antonín Podlaha, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 7.
[40] Tento apoštolský list je datován 15. července 1609 a jeho plný text uvádí Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 140–141.
[41] Dr. Antonín Podlaha, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, II, Praha 1922, str. VI; srov. Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVIII, Pragae 1925, str. 8.
[42] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XX, Pragae 1926, str. III.
[43] „... huiusmodi libri in speciali reservaculo per ipsum testantem supra sacristiam in libraria ipsius ecclesiae Pragen. facto cum tribus seris diligenter conserventur et studentibus quarumcunque facultatum studii Pragen. iuxta discretionem pro studio concedantur sub conditione, quod ad locum pristinum restituantur in terminis prout fuit concordatum,... Quando autem huiusmodi libri concedi debuerint, si non omnes, qui claves inter se habuerint, saltem duo aut unus cum subsacrista intersint et cautionem de restitutione aut validum competens recipiant.“: Testamentum Mgri Adami de Nežetic, Archiv metropolitní kapituly, sign. XXVI, 1.
[44] Srov. oddíl Libri supra capellam s.Venceslai v inventáři z konce 15. století: Dr. Antonín Podlaha – Eduard Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, Praha 1903, str. LXXXVII.
[45] Srov. Inventarium bullarum et literarum a. 1454 ex Carlstein reductarum: Archiv metropolitní kapituly, Cod. XXII, 34a-41a.
[46] Srov. Consignatio bullarum papalium,literarum imperatorum, regum etc. in revisione a. 1464: Archiv metropolitní kapituly, Cod. XXII, 14a-15b.
[47] Srov. Inventarium…: Archiv metropolitní kapituly, sign. XXVII, 23b.
[48] Srov. Václav Michael Pešina z Čechorodu, Krátké popsání chrámu Páně Pražského sv. Víta: příloha k Časopisu katolického duchovenstva z roku 1837.
[49] Zmiňuje se o tom zápis v latinském graduálu, který na objednávku metropolitní kapituly zhotovili a kresbami vyzdobili Jan Táborský z Klokotské hory a Fabián Puler v letech 1551–1552: Graduale ad usum metropolitanae ecclesiae Pragensis, rkp. P X.
[50] Kanovník 1531, děkan 1549–1551, zemřel 1557: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 119.
[51] Registrum documentorum capituli metrop. Pragen.: Archiv metropolitní kapituly, Cod. XXXII, 1; Cod. XXXII, 2, 1a-24a.
[52] Vedle již jmenovaných to byla města Plzeň, Horšovský Týn, Spálené Poříčí a Český Krumlov.
[53] A to nejen v neklidném, domácími rozbroji zmítaném 15. století, ale i během "třicetileté války" – zpustošení vnitřního vybavení katedrály v době vlády "zimního krále" před vánocemi 1619, vpády vojska saského (1630) a pruského (1648); i v 18. století – v roce 1742 obsadilo Prahu vojsko bavorské a francouzské, v letech 1756 a 1778 pruské.
[54] Srov. pozn. 39.
[55] Srov. Archiv metropolitní kapituly, sign. XXIII, 1b – zpráva Jana Tomáše Vojtěcha Berghauera o uspořádání a uložení knihovny a archivu v roce 1713.
[56] Kanovník 1601, děkan 1614: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 152.
[57] „Is horibili illa seditionis Bohemicae tempestate anno 1618 et sequ. tanta vigilantia et fidelitate munus suum gessit et adimplevit, ut non sciam, qui ab ullo melius impleri potuisset. Huic ecclesia Metropolitana ss. Reliquias et aliam sacram supellectilem, capitulum vero Bibliothecam, archivium ac vetustissima quaeque monumenta ab omni adversariorum vi et iniuria conservata debent.“: Václav Červenka z Věžňova, Notitia collegii convictorum Pragae ad s.Bartholomaeum, t. 1674, str. 130.
[58] Kanovník 1666, děkan 1670, zemřel 1680: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 183.
[59] Kanovník 1666, arcijáhen 1677, zemřel 1702: tamtéž, str. 189.
[60] Regulae Capituli metrop. a Christiano Augustino Pfalz conceptae: Archiv metropolitní kapituly, Cod. XXXIV, 83b-103b – plný text uvádí Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 193–212.
[61] Statuta metropolitanae ecclesiae Pragensis anno 1350 conscripta: Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. V, Pragae 1905.
[62] Kanovník 1688, děkan 1704–1708: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 222.
[63] Kanovník 1695, děkan 1709: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 227.
[64] Cathalogus ss. reliquiarum, quae manibus propriis a me Joanne Thoma Adalberto Berghauer, ... summa veneratione et industria ornatae fuerunt, nempe anno Dni MDCCXI-XII-XII etc.: Archiv metropolitní kapituly, sign. XXIII, 1b – plný text uvádí Dr. Antonín Podlaha – Eduard Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, Praha 1903, str. 134–136.
[65] Kanovník 1703, děkan 1714–1716: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 230.
[66] Srov. Archiv metropolitní kapituly, sign. CXXXI, 34.
[67] Srov. Antonín František M. Honsatko, Die keiserl. königl., dann des Königreichs Böhmen Haupt- und Metropoplitan-Kirche zu St. Veit ob dem Prager Schlosse...gedruckt zu Budweis, 1833, str. 59; a Václav Michael Pešina z Čechorodu, Krátké popsání chrámu Páně Pražského sv. Víta: příloha k Časopisu katolického duchovenstva z roku 1837.
[68] Kanovník 1746, episcopus titularis Amycleensis 1756, arcijáhen 1759, biskup litoměřický 1760, zemřel 1789: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 230.
[69] V roce 1776 ho spolu s katalogem tištěných knih ho poslal metropolitní kapitule – srov. Dr. Antonín Podlaha, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, II, Praha 1922, str. VI.
[70] Kanovník 1762 děkan 1781–1786, zemřel jako probošt 1786: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 287.
[71] Kanovník 1766, zemřel 1777: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, str. 290.
[72] Kanovník 1779, děkan 1793–1804: tamtéž, str. 295.
[73] Srov. Dr. Antonín Podlaha, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XV, Pragae 1916, str. 16–17.
[74] Když však John v roce 1786 zemřel, ochota kapituly pokračovat v této edici vyprchala a toto chvályhodné dílo rychle skončilo – srov. Josef Jireček: Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku ve způsobě slovníka životopisného a knihoslovného, II, 95.
[75] Kanovník 1780, děkan 1805–1820: Dr. Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, Pragae 1912, str. 297.
[76] Kanovník 1807, probošt 1833–1837: tamtéž, str. 305.
[77] Kanovník 1859, probošt 1883–1891: tamtéž, str. 332.
[78] Kanovník 1869, kanovník senior 1874, biskup litoměřický 1879-1881: tamtéž, str. 341.
[79] Bohemisticky orientovaný filolog a znalec starých rukopisů, nar. 1836, zemř. 1912: srov. Lexikon české literatury, 3/II, str. 811–813; srov. Dr. Antonín Podlaha, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, II, Praha 1922, str. VII.
[80] Dne 22. května 1859 došlo k definitivnímu ustavení Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta, druhé valné shromáždění Jednoty v roce 1860 zvolilo Josefa Ondřeje Krannera jako hlavního stavitele, už v červenci 1861 byla vedle chrámu připravena stavební huť a opravné práce začaly – srov. Prom. hist. Marie Kostílková, Činnost Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta (1844–1954): Katedrála sv. Víta, vydal Pražský hrad 1994 jako Pamětní vydání k 650. výročí založení Svatovítské katedrály, 2. díl, Dostavba, str. 16–17.
[81] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus codicum manu scriptorum, qui in archivio capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1923, str. V a XV.
[82] Tento dům patřil kdysi knížeti Sasko-Lauenburskému: srov. Archiv metropolitní kapituly, 26, 3, 32.
[83] Tamtéž, str. VI.
[84] Srov. pozn. 37.
[85] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus codicum manu scriptorum, qui in archivio capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1923, str. VI.
[86] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XX, Pragae 1926, str. V.
[87] Consignatio rerum musicalium s. Metropolitanae ecclesiae ad s.Vitum pertinentium sestavili choralisté Jan Křtitel Knahl a Josef Hněvkovský v roce 1892: Archiv metropolitní kapituly, 24, 9, 21.
[88] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus collectionis operum artis musicae quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XIX, Pragae 1926.
[89] Stručné dějiny svatovítského hudebního kůru do počátku století 18. do polovice století 19: tamtéž, str. VIII – XXXXI.
[90] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XX, Pragae 1926, str. V.
[91] Tento svazek svým větším formátem navazoval na Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, 1. díl (A-E), 1910, a 2. díl (F-P), 1922, vyd. v edici: Soupis rukopisů knihoven a archivů zemí Českých, jakož i rukopisných bohemik mimočeských. Další svazek v řadě Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis má (zřejmě z tohoto důvodu) znovu označení „opus XXII“ a menší formát jako ostatní svazky této edice.
[92] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus codicum manu scriptorum, qui in archivio capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1923.
[93] Tamtéž, str. VII-XVI.
[94] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XX, Pragae 1926.
[95] Tamtéž, str. III.
[96] Dr. Adolf Patera a Dr. Antonín Podlaha: Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, 1. díl (A-E), nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1910; Dr. Antonín Podlaha, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské, 2. díl (F-P), nákladem České akademie věd a umění v Praze 1922.
[97] Tamtéž, úvod ke 2. dílu, str. VII.
[98] Po roce 1950 přednášel na bohoslovecké fakultě církevní dějiny, účastníkům semináře církevních dějin přinášel z archivu listiny a uváděl je do praxe sestavovat regesta.
[99] Jaroslav Eršil a Jiří Pražák: Archiv pražské metropolitní kapituly. Katalog listin a listů, Univerzita Karlova Praha, 1. díl (do roku 1419) 1956, 2. díl (1420–1561), 1986.
[100] Zápisy o převzetí z 15. dubna a z 5. října 1957.
[101] Dne 4. září 2002.
[102] Dr. Jiří Štefan, Ecclesia metropolitana Pragensis. Catalogus collectionis operum artis musicae, část I. (A-K), 1983, část II. (L-Z), 1985: in Catalogus artis musicae in Bohemia et Moravia cultae. Artis musicae antiquioris catalogorum series, vol. IV/1 a 2, Supraphon - Praha.
[103] Zemřel jako děkan metropolitní kapituly 14. února 1932.
[104] Arcijáhen od září 1900, děkan od září 1996 do června 2003 a od července 2004 do června 2007.
[105] Titulární biskup katabitanský (Catabum Castra) 1990, kanovník od srpna a děkan od prosince 1992, 31. srpna 1996 převzal diecézi ostravsko-opavskou, nově zřízenou 30. května 1996.
[106] Podepsané 3. června 2003.
[107] Kanovník 1996, titulární biskup marcellianenský (Marcelliana) 1997, probošt 2002.
[108]Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1923.
[109] Univerzita Karlova Praha, 1. díl 1956, 2. díl 1986.
[110] Catalogus artis musicae in Bohemia et Moravia cultae. Artis musicae antiquioris catalogorum series, vol. IV/1 a 2, vydal Supraphon Praha, 1. část 1983, 2. část 1985.
[111] Dr. Antonín Podlaha, Catalogus collectionis operum artis musicae, quae in bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XIX, Pragae 1926.
[112] 1. díl (A-E), nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1910; 2. díl (F-P), nákladem České akademie věd a umění v Praze 1922.
[113] Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXII*, Pragae 1928.
[114]Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XX, Pragae 1926.