Vytisknout

České texty pro svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze, slavený ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha Svatého – do misálu, mešního lekcionáře, denní modlitby církve a martyrologia – potvrdila Kongregace pro bohoslužbu a dohled nad slavením svátostí, 16. března 2015, Prot. n. 58/15.

 
 
Čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha Svatého
Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
Svátek
 
Vstupní antifona                                                                                  Srov. Žid 7, 24; 9, 15
Kristus je Prostředníkem nové smlouvy,
protože zůstává navěky,
jeho kněžství je věčné.
 
Říká se Sláva na výsostech Bohu.
 
Vstupní modlitba
Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem,
aby tě slavil a spasil lidské pokolení;
dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství,
v moci a síle Ducha Svatého
věrně vykonávali svěřenou službu.
Skrze tvého Syna…
 
Modlitba nad dary
Prosíme tě, Bože, ab ti náš Prostředník Ježíš Kristus
přinesl tyto dary jako tobě milé,
a obětí, která se ti zalíbí,
učinil zároveň se sebou také nás.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
 
Preface: Kněžství Krista a církve
 
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
 
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť tys pomazal Duchem svatým
svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista
na velekněze nové a věčné smlouvy;
tys chtěl, aby jeho jediné kněžství
neustále v církvi trvalo.
A on povolal k svému královskému kněžství
všechen vykoupený lid;
z něho si vybírá učedníky
a vkládáním biskupových rukou jim dává účast
na svém kněžském úřadu a službě:
aby vždy znovu slavili oběť,
kterou nás na kříži vykoupil,
a chystali pro tvůj lid velikonoční hostinu;
aby tvůj lid vedli s opravdovou láskou,
hlásali mu tvé slovo a posilovali ho svátostmi.
A ty jim dáváš svého Ducha,
aby byli stateční a věrní,
aby vydávali život za tebe a za spásu světa
a stávali se stále podobnějšími svému Mistru a Pánu.
A proto tě, Bože, chválíme
a s anděly a všemi svatými
radostně voláme:
Svatý, Svatý, Svatý…
 
Antifona k přijímání                                                                                            Mt 28, 20b
Hle, já jsem s vámi po všechny dny
až do konce světa.
 
Modlitba po přijímání
Bože, měli jsme účast na slavení Kristovy oběti
a jedli jsme z jejího ovoce;
ať se nám to stane zdrojem nové síly,
abychom tě nikdy nepřestávali milovat
a přinášeli trvalý užitek.
Skrze Krista, našeho Pána.
 

MEŠNÍ LEKCIONÁŘ
 
Roční cyklus A:
 
1. Čtení                                                                                                             Gn 22, 9-18
Oběť našeho praotce Abraháma.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
     Abrahám a Izák došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář, nahoru na dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna.
     Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: „Abraháme, Abraháme!“ Ten se ozval: „Tady jsem!“
     Anděl řekl: „Nevztahuj svou ruku na chlapce a nedělej mu nic zlého, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna.“
     Abrahám pozdvihl své oči, a hle - za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna. Abrahám nazval to místo „Hospodin se stará“, proto se dnes říká: „Na hoře, kde se Hospodin stará.“
     Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: „Při sobě samém přísahám - praví Hospodin - že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl.“
 
Žl 40(39), 7-8a.8b-9.10.17   Odp.: srov.: 8a+9a
Odp.: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.
V obětních darech si nelibuješ,
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš,
tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím!
Odp.
Ve svitku knihy je o mně psáno:
Rád splním tvou vůli, můj Bože,
tvůj zákon je v mém nitru.“
Odp.
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění,
svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost,
o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil.
Odp.
Nechť jásají a v tobě se radují
všichni, kteří tě hledají,
ti, kteří touží po tvé pomoci,
ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“
Odp.
 
Nebo:                                                                                                                 Žid 10, 4-10
Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.
Čtení z listu Židům.
Bratři!
  Krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit. A tak Kristus, když přicházel na svět, řekl: ‘Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.’
     Po prvních slovech: ‘dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu’ - a přece to všechno se obětuje podle Zákona - hned dodává: ‘Tady jsem, abych plnil tvou vůli.’ To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto ‘vůlí’ jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.
 
Zpěv před evangeliem                                                                                      Flp 2, 8-9
Aleluja. Kristus byl pro nás poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.
Proto ho také Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno. Aleluja.
 
Evangelium                                                                                                   Mt 26, 36-42
Má duše je smutná až k smrti.
X Slova svatého evangelia podle Matouše.
     Ježíš šel se svými učedníky na venkovský dvorec zvaný Getsemany a řekl jim: „Poseďte tady, zatímco se půjdu tamhle pomodlit.“ Petra a dva Zebedeovy syny vzal s sebou. Pak se ho zmocnil smutek a úzkost. Řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou!“
     Trochu poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, jestliže je to možné, ať mě
mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“
     Potom se vrátil k učedníkům a našel je, jak spí. Řekl Petrovi: „To jste nemohli ani jednu hodinu se mnou bdít? Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé.“
     Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout a musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.“
 
Roční cyklus B:
 
1. Čtení                                                                                                            Jer 31, 31-34
Sjednám novou smlouvu a na hřích už nevzpomenu.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
     Hle, blíží se dni - praví Hospodin -
kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem
novou smlouvu:
ne jako byla smlouva,
kterou jsem sjednal s jejich otci,
když jsem je vzal za ruku,
abych je vyvedl z egyptské země;
smlouva, kterou zrušili,
ačkoli já jsem byl jejich pánem - praví Hospodin.
     Taková bude smlouva,
kterou sjednám s Izabelovým domem
po těch dnech - praví Hospodin:
Vložím svůj zákon do jejich nitra,
napíšu jim ho do srdce,
budu jim Bohem a oni budou mým lidem!
Nebude již učit druh druha,
bratr bratra:
„Poznej Hospodina!“
Neboť mě poznají všichni
od nejmenšího do největšího - praví Hospodin.
Jejich nepravosti jim odpustím
a na jejich hřích už nevzpomenu.
 
Žl 110 (109),1.2.3   Odp.: 4b
Odp.: Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!
Hospodin řekl mému Pánu: „Seď po mé pravici,
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám.“
Odp.
Žezlo moci ti podává Hospodin ze Siónu:
„Panuj uprostřed svých nepřátel!
Odp.
Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku:
zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou.“
Odp.
 
Nebo:                                                                                                               Žid 10, 11-18
Přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil.
Čtení z listu Židům.
     Každý jiný kněz stojí denně ve službě a znovu a znovu přináší stejné oběti, které však vůbec nemají sílu, aby zahladily hříchy. Avšak (Kristus) podal za hříchy jednu jedinou oběť, a pak se navždycky posadil po Boží pravici a teď už jen čeká, ‘až mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako podnož’. Jedinou obětí totiž přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil.
     Ale i Duch svatý nám to dosvědčuje. Když totiž řekl: ‘Tuto smlouvu sjednám s nimi po těch dnech - praví Pán: svoje zákony jim vložím do srdce a do mysli jim je napíšu’, pak dodává: ‘a na jejich hříchy a nepravosti už nevzpomenu.’ Kde však je odpuštění hříchů, není už (třeba) oběti za hřích.
 
Zpěv před evangeliem                                                                                     Žid 5, 8-9
Aleluja. Ačkoli to byl Syn Boží, naučil se svým utrpením poslušnosti;      
když tak dokonal své dílo, stal se příčinou věčné spásy pro všechny. Aleluja.
 
Evangelium                                                                                                  Mk 14, 22-25
To je mé tělo. To je má krev.
X Slova svatého evangelia podle Marka.
     Když jedli, vzal chléb, požehnal ho, lámal a dával jim ho se slovy: „Vezměte. To je mé tělo.“ Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni. A řekl jim: „To je má krev, krev nové smlouvy, která se prolévá za všechny. Amen, pravím vám: Už nikdy nebudu pít z plodu révy až do toho dne, kdy z nového plodu budu pít v Božím království.“
 
Ročník cyklus C:
 
1. Čtení                                                                                                               Iz 6, 1-4.8
Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
     Toho roku, kdy zemřel král Uzijáh, viděl jsem sedět Pána na vysokém a vznešeném trůnu, lem jeho (roucha) naplňoval svatyni. Nad ním se vznášeli serafové. Každý měl šest křídel: dvěma si zastíral tvář, dvěma si zastíral nohy a dvěma létal.
     Jeden volal na druhého: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ Čepy prahů se chvěly tímto voláním a dům se naplnil dýmem.
     Pak jsem slyšel hlas Páně, jak praví: „Koho mám poslat, kdo nám půjde?“ Řekl jsem: „Zde jsem, mne pošli!“
 
Žl 23(22), 2-3.5.6   Odp.: 1
Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.
Dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout,
občerstvuje mou duši.
Odp.
Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.
Odp.
Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.
Odp.
 
Nebo:                                                                                                                 Žid 2, 10-18
Kdo posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, mají stejný původ.
Čtení z listu Židům.
     Bylo jistě vhodné, aby ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, přivedl do slávy mnoho synů tím, že utrpením zdokonalí původce jejich spásy. Vždyť ten, kdo posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, mají stejný původ. Proto se neostýchá nazývat je svými bratry, když říká:
‘Budu hlásat tvoje jméno svým bratřím,
uprostřed shromáždění budu tě chválit’.
A opět:
‘Já svou důvěru vložím v něho’.
A ještě zase:
‘Hle, tady jsem já i moje děti, které mi dal Bůh.’
     Protože sourozenci mají krev a tělo společné, i Ježíš přijal krev a tělo, aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla, a vysvobodil všechny ty, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí. Je přece jasné, že se neujal andělů, ale Abrahámových potomků. Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným, a tak usmiřoval hříchy lidu. A protože sám prožíval utrpení a zkoušky, dovede pomáhat těm, na které zkoušky přicházejí.
 
Zpěv před evangeliem                                                                             Ez 36, 25a.26a
Aleluja. Pokropím vás očistnou vodou a dám vám nové srdce,
vložím do vás nového ducha. Aleluja.
 
Evangelium                                                                                         Jan 17, 1-2.9.14-26
Pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě.
X Slova svatého evangelia podle Jana.
     Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče, přišla ta hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe. Obdařils ho mocí nade všemi lidmi, aby dal věčný život všem, které jsi mu dal. Já prosím za ně. Neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, vždyť jsou tvoji.
     Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
     Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě.
     Prosím nejen za ně, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne.
     Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, protože jsi mě miloval už před založením světa.
     Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a tito (moji učedníci) poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich.“
 

DENNÍ MODLITBA CÍRKVE
Čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha Svatého
Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
Svátek
 
Uvedení do první modlitby dne
 
Ant. Oslavujme Krista, jeho kněžství je věčné.
 
Modlitba se čtením
 
Hymnus
 
Ježíši, ty jsi naším veleknězem,
prostředníkem, též u Otce přímluvcem,
proto tě vzývá a zde oslavuje
dnes lidstvo celé.
 
Z Ducha jsi počatý byl v lůně Panny
a v dětské své ruce držíš svět celý,
pro nás narozen, jediná důstojná
jsi oběť chvály.
 
Otec tě pomazal na svého kněze
dary radosti a olejem Ducha,
aby se jeho velebnosti vzdala
nejvyšší pocta.
 
Smrtelné tělo jsi na sebe přijal,
Bože nejvyšší, a krev svou jsi prolil,
cenu tak největší za nás zaplatil
svou vlastní smrtí.
 
Kriste, vyzdvižený na dřevo kříže
láskou jsi všechna srdce táhl k sobě,
proto na věky Otci, Duchu, tobě
zpíváme chvály. Amen.
 
Žalmy
 
1. ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.
 
Žalm 2
1Proč se pohané bouří, *
proč národy strojí marné plány?
2Pozdvihují se pozemští králové †
a vladaři se spolu umlouvají *
proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
3“Rozlámejme jejich okovy *
a odhoďme jejich pouta!” -
4Směje se ten, který na nebesích trůní, *
jsou Pánu k smíchu.
5Potom k nim rozhorlen mluví, *
děsí je svým hněvem.
6“Já jsem přece ustanovil svého krále *
na Siónu, na své svaté hoře!” -
7Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †
Pán mi řekl: “Ty jsi můj syn, *
já jsem tě dnes zplodil.
8Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *
do vlastnictví končiny země.
9Můžeš je roztlouci železným prutem, *
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.” -
10Nuže, králové, pochopte! *
Dejte si říci, vladaři země!
11V bázni se podrobte Hospodinu, *
s chvěním ho poslouchejte,
12aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *
protože jeho hněv se roznítí rychle.
Blaze všem, *
kdo se k němu uchylují!
Ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.
 
2. ant. Přinášejte sami sebe jako obět živou, svatou a Bohu milou.
 
Žalm 40 (39), 2-9
2Pevně jsem doufal v Hospodina, *
on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
3Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, *
na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.
4Novou píseň vložil mi do úst, *
chvalozpěv našemu Bohu.
Mnozí to uvidí a nabudou úcty, *
budou doufat v Hospodina. -
5Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina, *
kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.
6Mnoho divů jsi učinil, Hospodine, můj Bože, *
nikdo se ti nevyrovná v úmyslech, které máš s námi,
kdybych je chtěl hlásat, vypovědět, *
je jich více, než by se dalo sečíst. -
7V obětních darech si nelibuješ, *
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš, †
8tehdy jsem řekl: “Hle, přicházím, *
ve svitku knihy je o mně psáno.
9Rád splním tvou vůli, můj Bože, *
tvůj zákon je v mém nitru.”
Ant. Přinášejte sami sebe jako obět živou, svatou a Bohu milou.
 
3. ant. Kristus miloval církev a sám sebe za ni, aby ji posvětil.
 
Žalm 85 (84)
2Byl jsi milostivý, Hospodine, své zemi, *
změnil jsi k dobru Jakubův úděl.
3Odpustils vinu svého lidu, *
přikryl jsi všechny jeho hříchy.
4Zadržels všechno své rozhořčení, *
uklidnil jsi žár svého hněvu. -
5Obnov nás, Bože, náš spasiteli, *
odlož svou nevoli proti nám!
6Což se navěky budeš na nás zlobit, *
roztáhneš svůj hněv na všechna pokolení?
7Což nám už nevrátíš život, *
aby se tvůj lid radoval v tobě?
8Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství *
a dej nám svou spásu! -
9Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: *
jistě mluví o pokoji
pro svůj lid a pro své svaté *
a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.
10Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, *
aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.
11Milosrdenství a věrnost se potkají, *
políbí se spravedlnost a pokoj.
12Věrnost vypučí ze země, *
spravedlnost shlédne z nebe. -
13Hospodin též popřeje dobro *
a naše země vydá plody.
14Spravedlnost bude ho předcházet *
a spása mu půjde v patách.
Ant. Kristus miloval církev a sám sebe za ni, aby ji posvětil.
 
V. Kristus podal za hříchy jednu jedinou oběť.
O. A tak přivedl v dokonalosti navždy ty, které posvětil.
 
První čtení
Z listu Židům                                                                                                     4, 14 - 5, 10
Ježíš, vynikající velekněz
Máme tedy vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha, aby podával dary a oběti za hříchy. Protože sám je stejně podroben slabosti, je schopen cítit s chybujícími a bloudícími. A proto musí podávat oběti za hřích sám za sebe jako za ostatní lidi. Nikdo si však nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha jako Árón. Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu velekněžství sám, ale dal mu ji ten, který mu řekl: ‘Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil’, jak říká i na jiném místě: ‘Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova’. V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. Ačkoli to byl Syn Boží, naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal své dílo, stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají. Byl od Boha prohlášen veleknězem podle řádu Melchizedechova.
 
Zpěv po prvním čtení                                                                     Flp 2, 8; Iz 53, 7(Vg)
Kristus se ponížil * a byl poslušný až k smrti.
V. Byl obětován, protože sám chtěl. * A byl poslušný.
 
Druhé čtení
Z encykliky papeže Pia XII. o posvátné liturgii.
(Mediator Dei, AAS 39 /1947/, 552-553)
Kristus kněz a oběť
     Kristus samozřejmě je kněz, ale kněz pro nás, ne pro sebe, protože jménem celého lidského pokolení přináší věčnému Otci touhy a náboženské city; zároveň je obětním darem, ale za nás, protože dává sám sebe místo člověka obtíženého vinami.
     Apoštolovo slovo „mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš“ (Flp 2,5) vyžaduje ode všech řesťanů, aby si osvojili, pokud je to v lidské moci, stejný vnitřní postoj, jaký měl božský Vykupitele, když přinášel v oběť sebe sama: totiž aby projevovali pokorn mysli, aprokazovali klanění, čest, chválu a díky svrchované Boží velebnosti.
    Vyžaduje kromě toho od nich, aby si jistým způsobem osvojili také charakter obětního daru, aby podle podle přikázání evangelia zapírali sami sebe, aby dále konali konání aabyse každý odvracel a očišťoval od toho, čím se provinil.
     Konečně vyžaduje, abychom všichni společně s Kristem tajemně umřeli - tak abychom mohli jako Pavel říci: „Spolu s Kristem jsem ukřižován“ (Gal 2,19).
 
Zpěv po druhém čtení                                                                              Srov. Gal 2, 20
Žiji ve víře v Božího Syna, * protože on mě miloval a za mě se obětoval.
V. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. * Protože on mě.
 
Chvalozpěv Bože, tebe chválíme.
Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.
 
Ranní chvály
 
Hymnus
 
Zpívají nebesa i celá země,
Vykupiteli lidstva, chvály tobě,
Kriste, jenž za nás jsi usmířil Otce,
ty, náš velekněz.
 
Ochotně, Ježíši, podstupoval jsi
hrůzy mučení a úzkosti smrti,
aby se nám ztraceným otevřely
nebeské brány.
 
Staré oběti svým činem jsi zrušil,
přísliby proroků tak naplňoval,
když novou láskou jsi nás s nebem spojil,
uzavřel smlouvu.
 
Z nesmírného slitování jsi konal,
sebe za pokrm života jsi vydal,
aby ses na oltářích obětoval
pro naši spásu.
 
Kriste, vyzdvižený na dřevo kříže
láskou jsi všechna srdce táhl k sobě,
proto na věky Otci, Duchu, tobě
zpíváme chvály. Amen.
 
1. ant. Kristovou krví prolitou na kříži zjednal Otec pokoj všem, jak na nebi, tak na zemi.
Žalmy a kantikum nedělní z 1. týdne.
2. ant. Všechno je stvořeno skrze Krista a pro Krista.
3. ant. Otec všechno podřídil pod Kristovy nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi, která je jeho tělem.
 
Krátké čtení                                                                                                  Žid 10, 5-10
Kristus, když přicházel na svět, řekl: Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: ‘Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy’. Po prvních slovech: ‘dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu’ - a přece to (všechno) se obětuje podle Zákona - hned dodává: ‘Tady jsem, abych plnil tvou vůli’. To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto ‘vůlí’ jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.
 
Zpěv po krátkém čtení                                                                                    Žl 39, 8-9
O. Hle, přicházím, Pane, * abych plnil tvou vůli. Hle.
V. Tvůj zákon je v mém nitru. * Abych plnil tvou vůli. Sláva Otci. Hle.
 
Antifona k Zachariášovu kantiku
Otče, ať jsou všichni jedno, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.
 
Prosby
Otče milosrdenství a Bože veškeré útěchy, ty naplňuješ svými dary všechny, kdo k tobě přicházejí: my, tvioje děti tě na počátku tohoto dne skrze Krista, s ním a v něm prosíme:
Pane, vyslyš nás.
Ježíši Kriste, Synu Boha živého,
- veď nás do světla své pravdy.
Kriste, Slovo Boží, ty jsi navěky u Otce,
- probouzej ve svých věřících ochotu k hlásání evangelia.
Ježíši, tebe Otec pomazal  Duchem Svatým,
- posvěcuj svou církev ve svatosti.
Kriste, Veleknězi nové smlouvy,
- naplň kněze svou svatostí k Otcově slávě.
Kriste, Boží Moudrosti, ty jsi náš pokoj a smíření,
- veď nás všechny ke svornosti a jednotě v tvé církvi.
Kriste, věčný knězi oslavující Otce,
- dej, ať se naše oběť skrze tebe stává chválou věčné slávy.
 
Otče náš.
 
Závěrečná modlitba
Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem, aby tě slavil a spasil lidské pokolení; dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství, v moci a síle Ducha Svatého věrně vykonávali svěřenou službu. Skrze tvého Syna…
 
Modlitba uprostřed dne
 
Žalmy z příslušného dne v týdnu.
 
Dopoledne
Ant. Skrze Krista máme v jednom Duchu přístup k Otci.
  Krátké čtení                                                                                                Žid 7, 26-27
Právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.
V.Radujte se, že máte účast na Kristově utrpení.
O. Abyste mohli radostně jásat při zjevení jeho slávy.
 
V poledne
Ant. Jste jako budova, jejímiž základy jsou apoštolové a proroci a Kristus Ježíš je kamenem nárožním.
Krátké čtení                                                                                                  1 Petr 2, 4-5
Přistupujte ke Kristu, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista.
V. Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním.
O. V něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzeni ve víře.
 
Odpoledne
Ant. Každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát, aby dělalo pokroky jeho tělo, to je církev.
Krátké čtení                                                                                                1 Petr 2, 9-10
Vy však jste ‘rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal’ ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Kdysi jste ‘nebyli jeho lid’, teď však jste ‘lid Boží, žili jste bez milosrdenství’, teď však se jeho ‘milosrdenství na vás projevilo’.
V. Kristův pokoj ať zajásá ve vašem srdci.
O. K němu jste byli povoláni v jednom těle.
 
Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.
 
Nešpory
 
Hymnus
 
Kriste, věčný veleknězi,
ty jsi knězem nové smlouvy,
k tobě se naše modlitby
povznáší v děkovné písni.
 
Naše viny tě rmoutily,
proto jsi od Otce vyšel,
do lůna Panny sestoupil,
chudobný byl a poslušný.
 
Zrušil jsi staré, proměnil
všechno světlem své milosti,
od Otce a jeho Ducha
veleknězem pomazán jsi.
 
Jediná tys čistá oběť,
z lásky k nám proléváš svou krev,
daruješ tak dětem radost
z usmíření s naším Otcem.
 
Bez ustání k naší spáse
obětuješ na oltářích
světa sebe za nás Otci,
s kterým trůn nejvyšší sdílíš.
 
Náš veleknězi, Kriste, buď
tobě i Otci sláva vždy,
jenž žiješ, oběť přinášíš,
ale též vládneš na věky. Amen.
 
Žalmy
 
1. ant. Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky.
 
Žalm 110(109), 1-5.7
1Hospodin řekl mému Pánu: †
„Seď po mé pravici, *
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám.“
2Žezlo moci ti podává Hospodin ze Siónu: *
„Panuj uprostřed svých nepřátel!
3Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku: *
zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou.“ -
4Hospodin přísahal a nebude toho litovat: *
„Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!“
5Hospodin je po tvé pravici, *
potře krále v den svého hněvu.
7Cestou se napije z potoka, *
proto povznese hlavu.
Ant. Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky.
 
2. ant. Nekonečně milosrdný Bůh nás přivedl k životu zároveň s Kristem.
 
Žalm 111 (110)
1Oslavím Hospodina celým srdcem *
ve sboru spravedlivých i ve shromáždění. -
2Veliká jsou Hospodinova díla, *
ať o nich uvažují všichni, kteří je milují.
3Velebnost a vznešenost je jeho dílo *
a jeho spravedlnost zůstává navěky.
4Památku ustanovil na své divy, *
Hospodin je milosrdný a dobrotivý.
5Dal pokrm těm, kdo se ho bojí, *
neustále bude pamatovat na svou smlouvu. -
6Své mocné činy ukázal svému lidu, *
když jim dal majetek pohanů.
7Skutky jeho rukou jsou věrné a spravedlivé, *
spolehlivé jsou všechny jeho příkazy,
8pevné navěky, navždy, *
provedené v pravdě a právu. -
9Vykoupení seslal svému lidu, †
sjednal navěky svou smlouvu; *
svaté a velebné je jméno jeho.
10Počátek moudrosti je bát se Hospodina: †
moudře jednají všichni, kdo tak činí; *
jeho chvála zůstává navždy.
Ant. Nekonečně milosrdný Bůh nás přivedl k životu zároveň s Kristem.
 
3. ant. Kristus je obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo.
 
Kantikum                                                                                                  Srov. Kol 1,12-20
12Radostně děkujme Bohu Otci, *
že nás uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.
13On nás totiž vytrhl z moci temnosti *
a převedl do království svého milovaného Syna.
14V něm máme vykoupení *
a odpuštění hříchů. -
15On je věrný obraz neviditelného Boha, *
dříve zrozený než celé tvorstvo.
16V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *
svět viditelný i neviditelný:
ať jsou to andělé při trůnu, ať jsou to panstva, †
ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *
Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. -
17Kristus je dříve než všechno ostatní *
a všechno trvá v něm. -
18A on je hlava těla, *
to je církve:
on je počátek, †
prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *
Tak má ve všem prvenství. -
19Bůh totiž rozhodl, *
aby se v něm usídlila veškerá plnost dokonalosti,
20a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo †
jak na nebi, tak na zemi *
tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj.
Ant. Kristus je obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo.
 
Krátké čtení                                                                                                Žid 10, 19-23
Když máme, bratři, důvěru, že můžeme vejít do svatyně Ježíšovou krví, cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to znamená skrze své tělo, a když máme tak vynikajícího kněze nad Božím domem,přistupujme s upřímným srdcem a s plnou vírou; naše srdce je očištěné od zlého svědomí a tělo omyté v čisté vodě. Držme se pevně naděje, kterou vyznáváme, protože věrný je ten, kdo nám ten slib dal!
 
Zpěv po krátkém čtení                                                                               Řím 5, 1b.2b
O. Žijme v pokoji s Bohem * skrze našeho Pána Ježíše Krista. Žijme v pokoji.
V. Naše chlouba je také v tom, že máme naději dosáhnout slávy Božích synů. * Skrze našeho Pána Ježíše Krista. Sláva Otci. Žijme v pokoji.
 
Antifona ke kantiku Panny Marie
Otče, prosím za ně, vždyť jsou tvoji, a pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě.
 
Prosby
Přinesme své prosby Kristovým prostřednictvím Bohu Otci, neboť svou vůlí všechno řídí a žehná všem, kdo v něho důvěřují:
S důvěrou tě prosíme, vyslyš nás.
Kriste, ty jsi Slovo Otcovo,
- vkládej na naše rty, za co se máme modlit.
Kriste knězi, ty jsi chléb života,
- dej, aby tvoji vyvolení prožívali své kněžství jako dar a v tobě završili obětivání sebe samých.
Kriste oslavený, ty se za nás u Otce stále přimlouváš,
- daruj nám věrnost v modlitbě, aby tvé žni nescházeli dělníci.
Pane Ježíši Kriste, kterého poslal Otec,
- dej, ať všichni v tobě nacházejí život a cestu do nebeského království.
Kriste, Synu Boha živého, ty jsi svou smrtí přemohl smrt,
- dej, ať našim zemřelým přinese stálou radost ve slávě, když se ti na sklonku života odevzdali.
 
Otče náš.
 
Závěrečná modlitba
Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem, aby tě slavil a spasil lidské pokolení; dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství, v moci a síle Ducha Svatého věrně vykonávali svěřenou službu. Skrze tvého Syna…
 

 

------------------------------------------------------------

 

Texty hymnů vybraných z české náboženské poezie
vhodné pro svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
- ve čtvrtek po Seslání Ducha svatého:

 

Modlitba se čtením

Nejvyšší kníže pastýřů (67a)
1561, K XIX: sl. 1, 2, 4, 5, 8, 10 
(nápěv - 1659, str. 560: Nejvyšší kníže pastýřů -
z německé písně \\\"Es ist das Heil uns kommen her\\\" z 15. stol.)
 
Nejvyšší kníže pastýřů,
budiž od nás veleben,
buď, Pane svých služebníků,
mezi námi vyvýšen;
tobě je Otec darem dal,
tys je v své účastenství vzal,
tak Otce oslavoval.
 
Číms pro svou důstojnost, Kriste,
od Otce obdařen byl,
tíms z milosti lidi hříšné
k spáse jejich obdařil,
když jsi jim apoštoly dal,
potom mnohé jiné přidal,
taks církev opatroval.
 
K tobě v Duchu připojeni
od Otce nebeského,
od něho pevně vštípeni
v jednotu těla tvého,
za hřích pokání činili,
vůli Otcovu plnili,
tvým vzorem se řídili.
 
Oblékals je v spravedlnost
zákona duchovního,
ve všelikou dokonalost
svou, také Otce svého;
by lidu věrně sloužili,
vůli Otcovu plnili,
tvým vzorem se řídili.
 
A to si všechno potvrdil
Duchem z nebe seslaným,
jim i všem věrným osvědčil
jistým živým svědectvím,
že ty v nich jistě přebýváš,
sama sebe světu dáváš,
k spasení svým pomáháš.
 
Budiž tobě chvála, Kriste,
že s námi vždy zůstáváš
a jako dříve sluhy své
tak i nyní nám dáváš;
tobě za to děkujeme,
v nich my tebe přijímáme,
to vše k tvé cti a slávě.
 

Ranní chvály

Prozpěvujme v utěšení (2e)
1541, D XVII: sl. 1, 8, 9, 11, 12
 
Prozpěvujme v utěšení,
pamatujíce vzkříšení
ukřižovaného Krista,
v němž jest nám naděje jistá.
Aleluja.
 
Mocně nad smrtí zvítězil,
věčný život nám potvrdil,
na sobě jej slavně zjevil
a naše lidství zvelebil.
Aleluja.
 
Neb v něm došlo člověčenství
velikého povýšení,
veliké cti, Bohu rovné,
nikdy nemělo podobné.
Aleluja.
 
Dána mu moc i království,
na zemi i v nebi panství,
neb až k smrti byl poslušen,
proto Otcem je povýšen.
Aleluja.
 
Kristus, prostředník a smírce,
u Otce svého přímluvce,
mocný král, velekněz svatý,
právem v tu čest je přijatý.
Aleluja.

 

Nešpory

Ó Jezu Kriste, Synu Panny čisté (42a)
1541, N XVI: sl. 1, 4, 5, 8, 13
(překlad písně „O Jesu Christe, Fili Maris castae“
složené v Čechách v pol. 15. stol.)
 
Ó Jezu Kriste, Synu Panny čisté,
shlédni na nás,
svou svatou milostí zahřívej nás,
aby tvé slavné jméno
v nás i v církvi tvé vždy bylo
chváleno i velebeno.
 
Pro ponížení, tvé v světě zmaření
jsi povýšen,
v tomto našem lidství jsi vyvýšen
do slavnosti nebeské,
nad všechny kůry andělské,
v slavné důstojnosti božské.
 
Tam jsi náš biskup, skrze tebe přístup
k Otci máme.
A na tvou oběť spoléháme,
kterou Otci předkládáš,
za naše hříchy ji dáváš
a za nás se tam přimlouváš.
 
Každémus dveře, kdo se k nebi béře,
k Otci tvému,
není kromě tebe cesty k němu;
když se kdo pustí tebe,
oklame, zavede sebe,
nemůže přijít do nebe.
 
Opatruj nás sám, neb tys Bůh náš i Pán,
čeleď jsme tvá,
ať tvůj odpůrce v nás místa nemá,
od všelikého zlého
vyprosť každého věrného,
přiveď do království svého.

 

 

 
MARTYROLOGIUM
 
Mezi elogia podle liturgických dob:
11. Čtvrtek po Seslání Ducha Svatého
Svátek našeho Pána Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze, podle řádu Melchizedechova, v němž má Otec od věků zalíbení. Tento prostředník mezi Bohem a lidmi naplnil Otcovu vůli a přinesl sám sebe na oltáři kříže jako oběť za spásu celého světa. Tím ustanovil způsob věčné oběti a veden bratrskou láskou vybírá si ze synů Adamových lidi, které volá ke kněžství, aby z této oběti neustále v církvi obnovované vyvěraly prameny božské síly, vytvářející nové nebe a novou zemi, a v celé šíři aby se naplňovalo, co oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, a na co člověk nikdy ani nepomyslil.
 
Mezi krátká čtení:
17. Čtvrtek po Seslání Ducha Svatého:
Našeho Pána Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
Žid 9, 24-25
Kristus nevešel do svatyně, zbudované lidskýma rukama, která je jenom napodobeninou té pravé, ale do samého nebe, aby se teď staral o naše záležitosti u Boha. A není třeba, aby víckrát obětoval sám sebe, jako velekněz vcházející do velesvatyně rok co rok s cizí krví.
Slyšeli jsme slovo Boží.
Odp.: Bohu díky.