Knihovna pražské metropolitní kapituly patří k nejstarším historickým knihovnám v České republice. Nejedná se o běžnou knihovnu, ale o historický knižní fond určený pro odborné studium kvalifikovaných badatelů.

Nejstarší část této knihovny tvoří historický archiv. Je to sbírka důležitých dokumentů, které se týkají svatovítské kapituly a katedrály. Nejstarší dochovaný originál pergamenové listiny je z roku 1177, ale jsou tu i opisy starších listin – už od roku 1052. Mnoho listin pochází z činnosti administrátorů pražského arcibiskupství, které v době sedisvakance v letech 1421 až 1561 volila ze svého středu metropolitní kapitula, aby v jejím zastoupení spravovali záležitosti pražské arcidiecéze.

Spolu s archiváliemi shromažďovala kapitula odedávna také zpočátku rukopisné a později tištěné knihy. Je známo, že hned po zřízení pražského biskupství (v roce 973) zahájila při pražské katedrále svou činnost také katedrální škola, která už v 11. století dosáhla evropské úrovně. Hlavním zdrojem přírůstků knihovny byly v té době dary a odkazy především členů kapituly.

Bylo také ale třeba pořizovat a obnovovat texty potřebné pro konání bohoslužeb. Jeden z pokračovatelů Kosmovy kroniky uvádí, že se musely nahradit stářím už opotřebované bohoslužebné texty a kapitulní děkan Vít dal vlastním nákladem pořídit nové.

Ze starých inventářů svatovítského kostela se dozvídáme, jak kapitulní knihovna postupně rostla. V roce 1354 je uvedeno 186 svazků a nejstarší dochovaný inventář svatovítské katedrály z roku 1387, který rozděluje knihy do skupin: libri officiorum matutinalium, libri gradualium, missalia, evangelia et epistolae, libri theologiae, libri omeliarum, libri evangeliorum, libri epistolarum, libri doctorum, libri cronicarum a další, už čítá celkem 269 knih.

Samostatnou součástí historického archivu je sbírka hudebnin, převážně z 18. století a 1. poloviny 19. století. Původně to byla malá sbírka obsahující 670 čísel. Na podzim roku 1923 při vyklízení Wohlmutovy kruchty k této sbírce připojil dr. Podlaha značné množství dosud nekatalogizovaných hudebnin ze starší doby a během let 1924-25 vše nově uspořádal v abecedně (podle jmen autorů) sestaveném katalogu. V úvodu k tomuto katalogu uvedl také stručné dějiny pěveckého a hudebního sboru z doby, z níž tyto hudebniny pocházejí. Menší sbírku novějších, dosud užívaných hudebnin spravuje regenschori svatovítského kůru pan Kšica.

Prvotisky a knihy vydané po roce 1500 tvoří dvě samostatná oddělení. V současné době má fond knih vydaných po roce 1500 asi 20 000 titulů katalogizovaných a asi 20 000 titulů nezařazených. V důsledku probíhajících prací v knihovně se počítá pouze s mimořádnými presenčními výpůjčkami.

V případě badatelského zájmu se můžete obrátit na   >>  správce kapitulní knihovny .