Vytisknout

* 6.1.1876; v metropolitní kapitule: 9.10.1921 - 20.4.1928; + 20.4.1928

ThDr. Josef Hanuš
Poř. číslo 923.

Narodil se 6. 1. 1876 v Nových Ohnišťanech (diecéze Hradec Králové).
Vysvěcen na kněze 17. 7. 1898 v Praze.
Členem metropolitní kapituly: 9. 10. 1921 - 20. 4. 1928.
Zemřel 20. 4. 1928 v Praze, raněn mozkovou mrtvicí.
Pohřben 24. 4. 1928 na hřbitově v Ohnišťanech.

 
923.hanus 

Před příchodem do metropolitní kapituly: Nejprve působil tři měsíce jako kaplan ve farnosti Lanz (Lomnice u Sokolova), potom jako administrátor pět měsíců v Maiersgrünu (Vysoká u Lázní Kynžvartu) a šest měsíců v Ottenreithu (Otín). V letech 1899-1904 byl katechetou na školách v Nuslích-Pankráci v Praze. V roce 1904 přišel jako adjunkt na pražskou českou teologickou fakultu, kde přednášel základní bohosloví, a zároveň byl exhortátorem na reálce v Karlíně. Po vykonaných rigorosních zkouškách a předložení disertace „Relatio criticismi Cantiani ad scientificam existentiae Dei demonstrationem" se 7. 7. 1906 stal doktorem teologie. Působil jako katecheta na reálce a na gymnáziu na Královských Vinohradech (1906-1908), jako profesor náboženství v Kolíně (1908-1912), potom na novém reálném gymnáziu na Královských Vinohradech (1912-1921) a zároveň (1912-1916) na katolickém dívčím gymnáziu. Jako středoškolský katecheta byl deset let (1908-1918) sekretářem Unie profesorů náboženství a při každoročních setkáních generální rakouské Unie profesorů zastupoval českou sekci. Od 15. 10.1919 do 30. 6. 1920 pobýval jako stipendista ve Francii, kde na Katolickém institutu, na Sorboně a v Národní knihovně studoval dějiny náboženství; po návratu napsal habilitační práci „Úvod do srovnávací vědy náboženské" a stal se docentem tohoto oboru na české teologické fakultě. V roce 1920-21 přednášel o úvodu do tohoto oboru a o náboženství primitivních národů v Austrálii, Africe a Americe; 1921-22 o náboženstvích v Indii (védismu, bráhmanismu, budhismu a hinduismu); 1922-23 o náboženstvích v Číně a Japonsku (taoismu, konfucianismu, budhismu a čuhismu, šintoismu); 1923-24 o náboženství v Egyptě a o synkretismu v době římského císařství; 1924-25 o náboženství starých Peršanů a o pohanských mystériích.

Člen metropolitní kapituly: 13. 8. 1921 byl zvolen a 9. 10. 1921 instalován jako kanovník metropolitní kapituly. Bydlel v kapitulním domě na Hradčanském náměstí, čp. 58/13.

Další působení: 10. 10. 1921 se stal radou arci biskupské kurie, 11. 4. 1922 prosynodálním soudcem, členem komise pro zkoušení katechetů a na teologické fakultě pro zkoušky ze Starého zákona. Byl ordinariátním komisařem pro reálku v Rakovníku, pro reálné gymnázium v Kolíně a na pražských Královských Vinohradech, pro dívčí reálné gymnázium (Elišky Krásnohorské) v Praze a pro reálku a pedagogickou školu v Kladně. V roce 1926 se stal předsedou Unie sv. Rafaela pro péči o emigranty. V roce 1927 se stal členem rady pro školské záležitosti v Čechách; arcibiskupským examinátorem kandidátů na službu katechetů na občanských středních školách a arcibiskupským komisařem pro francouzské gymnázium a konfederace křesťanské charity; členem direktoria Koleje Arnošta z Pardubic; předsedou společnosti „Amitié française". Byl také předsedou Apoštolátu sv. Cyrila a Metoda.
Papež Pius XI. mu v roce 1926 udělil titul cammerarius secretus supranumerarius.
Napsal mnoho článků do časopisů „Vychovatel", „Život", „Jitro", „Čech", „Časopis katolického duchovenstva", „Růže Lurdská", „La Croix", La Libre Parole", „Revue du Clergé", „Revue des sciences théologiques et philosophiques", „Revue Française", „La Documentation catholique", „La Démocratie", „La Libre Belgique", „Osservatore Romano", „Rome", „De Tijd", „De Maasbode", „The Catholic Times", „The Universe", „The Daily American Tribune". Pro „Český slovník bohovědný" napsal řadu hesel o ethnololgii a historii náboženství.
Často cestoval do zahraničí, někdy i jako zástupce arcibiskupa nebo Karlovy Univerzity, účastnil se mezinárodních etnologických kongresů, eucharistických kongresů, unionistických kongresů na Velehradě a několikrát se zúčastnil také společných poutí jako, jejich duchovní doprovod. Jeho zdravotní stav se, kromě delší dobu trvajícího chronického bronchiálního kataru, zdál být uspokojivý a těšil se, že se v září 1928 zúčastní eucharistického kongresu v Sydney v Austrálii. Jeho náhlá smrt byla pro mnohé překvapením. Biskup Antonín Podlaha o něm napsal: „V něm ztratil náš národ vynikajícího, v mnohém ohledu nenahraditelného pracovníka." V Paříži si ho připomenuli 13. 5. 1928 významnou vzpomínkovou slavností. Společnost založená jeho přáteli v roce 1931, „Komitét pro uctění památky Dra Hanuše", mu pořídila na jeho hrobě v rodných Ohnišťanech náhrobek a jako památku na něho darovala do pražské katedrály sochařské dílo od Ignáce Weiricha, znázorňující sv. Antonína.
Zemřel 20. 4. 1928 v Praze, raněn mozkovou mrtvicí, ráno byl nalezen mrtvý na lůžku. Po vykonaných pohřebních obřadech 23. 4. v kostele Všech svatých na Pražském hradě byl autem převezen do Ohnišťan, a tam následujícího dne pohřben do rodinného hrobu na místním hřbitově. Na náhrobku je nápis: „Zde s rodiči svými v Pánu odpočívá vzácný a ušlechtilý kněz-vlastenec Msgre. Th.Dr. Josef Hanuš, kanovník metrop. kapituly pražské, docent Karlovy univ., učenec a spisovatel. * 6.1.1876 - +20.4.1928 – V Kristově lásce sblížit národy poutem trvalým a posvátným. Tou velkou ideou byla naplněna veškerá jeho činnost doma i za hranicemi. Lilie duše kvete teď v zahradě mariánské.“

Další informace o něm:
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum secundum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XVII, Pragae 1925, str. 44-48.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum tertium ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXI, Pragae 1928, str. 46-50.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 92.
Časopis katolického duchovenstva, 1928, č. 5, str. 591-592


 

Náhrobek.   Zvětšit obrázek.
923. Hanuš-hrob1  

Portrét.

Náhrobek.