* 4.5.1879; v metropolitní kapitule: 29.6.1928 - 21.5.1959; + 21.5.1959

X ThDr. Johann Nep. Remiger
Poř. číslo 927.

Narodil se 4. 5. 1879 ve vesnici Weshorsch (Zhoř u Kladrub).
Vysvěcen na kněze 24. 5. 1902 v Lateránské bazilice v Římě.
Členem metropolitní kapituly: 29. 6. 1928 - 21. 5. 1959.
Biskup: ep. tit. Dadimensis et auxiliaris Pragensis - 2. 2. 1930.
Zemřel 21. 5. 1959 v Gautingu.
Pohřben 25. 5. 1959 v kryptě katedrály v München.

 
927. Johann Remiger 

Před příchodem do metropolitní kapituly: Během studia v Římě na Koleji papeže Urbana de Propaganda fide byl 24. 5. 1902 v Lateránské bazilice vysvěcen na kněze a v následujícím roce 1903 dosáhl doktorátu teologie. Po návratu do Čech působil nejprve jako kaplan ve farnosti Chiesch (Chýše). Od 1. 10. 1904 do 31. 3. 1905 byl administrátorem farnosti Punau (Boněnov), kde bylo třeba provést generální opravu fary; od 1. 4. 1905 pak byl kaplanem v městě Kladruby. Od 1. 9. 1907 nastoupil jako adjunkt na německé teologické fakultě v Praze; sepsal pojednání „De Christologia S. Joannis Chrysostomi", 26. 3. 1908 dosáhl nostrifikace římského doktorátu, působil jako exhortátor na malostranském německém gymnáziu a 19. 5. 1909 získal způsobilost středoškolského profesora, dva roky též vypomáhal na německé škole v Holešovicích. Od roku 1910 působil jako profesor na gymnáziu ve Stříbře a od roku 1920 též na tamním ústavu pro přípravu učitelů. V době války, kdy ve Stříbře nebylo obsazené druhé kaplanské místo, vypomáhal po několik měsíců vyučováním náboženství na německé škole v Sitně a na české škole v Sulislavi. Od 7. 5. 1915 byl mimořádným a od 22. 4. 1925 řádným zpovědníkem milosrdných sester a S. Cruce ve Stříbře. Obdržel pochvalné dekrety arcibiskupské konzistoře, samotného arcibiskupa a nejvyšší rady pro školské záležitosti v Čechách; v roce 1923 ho arcibiskup jmenoval veřejným notářem.

Člen metropolitní kapituly: Audito capitulo ho arcibiskup 12. 5. 1928 jmenoval kanovníkem pro cathedra germanica a 29. 6. 1928 byl instalován na místo canonicus ecclesiastes et I. Ioanneus;1933 canonicus custos. Bydlel na Hradčanském náměstí v čp. 62/10. V roce 1945 odcházel do Bavorska jako canonicus custos.

Další působení: 3. 7. 1928 jmenován konsistorním radou; 4. 3. 1929 prosynodálním examinátorem; 5. 3. 1929 prosynodálním soudcem tribunálu pražského ordináře; 21. 6. 1929 arcibiskupským komisařem při zkouškách ze základního bohosloví na německé teologické fakultě. Od 17. 9. 1928 byl ředitelem bratrstva ustavičného klanění Nejsv. svátosti oltářní a 11. 10. 1928 převzal jako rektor kostela německé bohoslužby u S. Salvátora.
Pius XI. ho 16. 12. 1929 jmenoval titulárním biskupem dadimenským a pomocným pražským; biskupské svěcení přijal 2. 2. 1930 v pražské katedrále. Svěcení uděloval diecézním i řeholním kandidátům, a také v litoměřické diecézi, když byla bez pastýře. Vícekrát světil zvony. V letech 1930 a 1931 zastupoval arcibiskupa při generálních vizitacích vikariátů: Toužim, Planá, Teplá a Žlutice; a uděloval přitom svátost biřmování. V roce 1932 byl jmenován ordinariátním komisařem pro milosrdné sestry od sv. Kříže v Chebu a sestry Navštívení Panny Marie v Chotěšově. V roce 1939 byl pověřen dohledem na disciplínu v německém kněžském semináři.
Po roce 1939 byl často předvoláván na Gestapo, zejména po smrti kanovníka Dr. Antonína Geberta, který 17. 5. 1942 zemřel v koncentračním táboře v Dachau. Pohřbil urnu s popelem tohoto svého přítele a krajana za účasti tisíců lidí, kteří přišli na tento pohřeb. Od té doby byl pod přísným dozorem Gestapa.
Po skončení druhé světové války v roce byl od května 1945 do září 1946 internován, a potom musel se spoluobčany německé národnosti opustit Československou republiku. Bydlel v Buchendorfu u Gautingu na jihozápadním okraji München a věnoval se duchovní péči o vysídlence. Od roku 1950 až do své smrti působil také jako Geistlicher Protektor des Sozialwerkes der Ackermann-Gemeinde. 
Zemřel 21. 5. 1959 v Gautingu a byl pohřben 25. 5. 1959 do krypty pod katedrálou Panny Marie (Liebfrauendom) v München.

Další informace o něm:
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum tertium ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXI, Pragae 1928, str. 55-57.
Dr. Antonín Podlaha, Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 107-108.

Zpráva o jeho úmrtí: Weihbischof Dr. Johannes N. Remiger gestorben – in: Sudetenpost (Offizieles Organ der Sudetendeutschen Landsmanschaft Österreich), 5. Jahrgang, Folge 12 vom 13. Juni 1959, S.4. 


 

Znak   Náhrobní deska. Zvětšit obrázek.
 927.Remingerznak  remigerdeska

Portrét.

 

Náhrobní deska.

50. výročí úmrtí.