ThDr. Jiří Svoboda, IC.D.

* 20.3.1941; v metropolitní kapitule: 30.8.1992 - 5.4.2016; + 8.12.2022

ThDr. Jiří Svoboda, IC.D.

Poř. číslo 951.

Narodil se 20. 3. 1941 v Praze.
Vysvěcen na kněze 13. 4. 1966 v Praze.
Členem metropolitní kapituly: 30. 8. 1992 - 5. 4. 2016

Resignoval: 5. 4. 2016
Zemřel 8. 12. 2022 ve Staré Boleslavi,
16. prosince byl pohřben do kapitulní hrobky na břevnovském hřbitově v Praze.

Před příchodem do metropolitní kapituly: Po dokončení studia na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích konal od 3. 1. 1964 do 23. 12. 1965 základní vojenskou službu. Kněžské svěcení přijal 13. 4. 1966 v kapli arcibiskupského paláce v Praze. Od 1. 5. 1966 do 14. 11. 1967 působil jako kaplan v Chebu, s výpomocí ve Františkových Lázních. Od 15. 11. 1967 byl ustanoven administrátorem v Žalmanově a excurrendo administrátorem farností: Bochov, Bražec, Javorná, Údrč a Luka u Toužimi, asi po dvou letech přesídlil do Bochova a spravoval tyto farnosti odtud až do 30. 11. 1975, farnost Luka jen do 30. 4. 1969. Od 1. 3. 1969 do 15. 1. 1975se stal sekretářem karlovarského vikariátu. Od 1. 9. 1969 do 30. 11. 1975 spravoval excurrendo také farnost Skoky. 27. 7. 1970 dostal synodalie; 15. 5. 1973 dosáhnul titulu licenciát teologie a 8. 4. 1975 doktor teologie. Od 1. 12. 1975 do 31. 7. 1990 byl administrátorem v Dobřanech a excurrendo v Chotěšově. Od 1. 8. 1990 do 31. 12. 1992 byl farářem v Praze 10 - Hostivaři. Od 1. 1. 1993 byl uvolněn z duchovní služby farnosti pro práci u církevního soudu.
Od 18. 2. 1977 byl soudcem metropolitního, později interdiecézního, církevního soudu, od 14. 11.1985 byl jmenován viceofficiálem, od 1. 12. 1991do 30. 6. 2009 officiálem a od 1. 7. 2009 znovu viceofficiálem.

Člen metropolitní kapituly: Dne 1. 8. 1992 byl jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta a 30. 8. 1992 instalován na místo canonicus ecclesiastes et primus Ioanneus; 1993 canonicus ecclesiastes et ad s. Apollinarem decanus; 2001 canonicus senior; 2007 canonicus cantor, 2010 praelatus scholasticus; v letech 1993-2003 byl kancléřem kapituly; 27. 6. 2010 ho kapitula zvolila za děkana a 29. 6. 2010 byl instalován; od června 2013 praelatus scholasticus. Bydlel v kanovnickém domě na Hradčanském náměstí, čp. 68/7. Pražský arcibiskup přijal dne 5. 4. 2016 jeho resignaci ve smyslu kán. 189 CIC a zřeknutí se hlasovacího práva ve smyslu bodu 9.2 Stanov kapituly, zůstává však emeritním kanovníkem. Od 1. 7. 2016 byl ustanoven jako rektor in spiritualibus filiálního kostela sv. Jiří na Pražském hradě.

Další působení: Od 1. 7. 1995 do 30. 6. 2016 působil jako rektor kostela Nanebevzetí Panny Marie v Praze 2 na Karlově a arcibiskup ho pověřil slavit zde občas mešní liturgii podle latinského Missale Romanum, editio typica 1962. Pokračoval v Římě ve studiu kanonického práva, 26. 6. 1996 získal na lateránské univerzitě licenciát kanonického práva a 4. 7. 2000 doktorát - IC.D. Byl jmenován 22. 2. 1998 členem kněžské rady a 6. 3. 1998 instruktorem beatifikačního procesu kardinála Josefa Berana. Od 17. 6. 2002 se stal moderátorem studia advokátů Interdiecézního církevního soudu v Praze.
Publikace: 1. Aplikace privilegia sv. Pavla podle kán. 1143-1147 CIC a kán. 854-856 CCEO, in: Revue kanonického práva, 24, 1/03, ed. Společnost pro církevní právo, Praha 2003. 2. Kremace v legislativě kodexu z roku 1917, Sborník KTF UK, V, 429-438, Karolinum Praha 2003. 3. Moc řádná – zástupná ve vztahu k nerozlučitelnosti manželství (doplněné normou pro privilegium víry z r. 2001), in: Revue kanonického práva, 18, 1/01, ed. Společnost pro církevní právo, Praha 2001. 4. Otázky trvání inkorporace farnosti v platném právu, in: Dialog Evropa XXI: Revue křesťanské orientace pro vědu a kulturu, 1-4, 83-85, ed. Moravskoslezská křesťanská akademie, Brno 2004. 5. Rozloučení manželství ve prospěch víry, Sborník KTF UK, VII, 246-260, Karolinum Praha 2005. 6. Trestní řízení dle kánonů 1717-1731 CIC, Sborník KTF, V, 416-428, Karolinum Praha 2003. 7. Zplatnění manželství v právu Katolické církve, in: Revue kanonického práva, 30, 1/05, ed. Společnost pro církevní právo, Praha 2005. 8. Štěpán z Roudnice a jeho Questiunculae, in: Sacri canones servandi sunt: ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII-XV - kolektivní monografie, 379-384, ed. Historický ústav AV ČR, Praha 2008.

Od poloviny října 2022 byl ubytován charitním Domově svatého Václava ve Staré Boleslavi, a tam také 8. prosince 2022 zemřel. Pohřeb se konal 16. prosince v Praze, ze Svatovítské katedrály do kapitulní hrobky břevnovském hřbitově.

Zvětšit obrázek. >	Portrét.